Německo 2016
Hory a smrt bacilum

Odnesli jsme do sklepa spinkat vysušené přezkáče i zazimované lyže né a né se rozhodnout, zda a kdo konkrétně je bude ještě letos propocovat. Ano je to hodně divné uzavírat lyžařskou sezónu v den, kdy k nám domů přišla paní zima. Vlastně je to příjemný žít s pocitem, že nejsem jediná, kdo chodí pozdě. :-)

Do Plangerossu vyrazil Otík s Eliškou poprvé před čtyřma rokama. Trápilo nás její astma. Znáte to: "Jé, to měl náš syn taky, když byl malý. Vezměte jí k moři, to jí udělá dobře." Párkrát jsme to zkusili a vrátil se nám zase a znova slabý uzlíček - kašel, jako blázen, kůže na třítýdenní následnou léčbu. Pro nás tudy cesta nevedla... Už ani nevím, kde ale dočetla jsem se, že mrkev odhleňuje. Nedokázala jsem se smířit s tím, že moje tříleté dítě bude brát dlouhodobě léky na astma a i přesto nám ten šílený kašel nezmizí ze života. Začali jsme odšťavňovat. Poměr zeleniny ku ovoci postupně rostl...

Kromě moře bývají pro astmatiky taky dobrý hory. Jsou to 4 roky, co se Otík najaře sebral, vzal Elišku, buknul pokoj v Plangerossu v touze si zalyžovat a otestovat, co týdenní pobyt ve vysoké nadmořské výšce udělá s jejími průduškami a plícemi. Tou dobou byly u ní standard troje antibiotika za zimu. Kdo by se s tím smířil? Do tři měsíců jsme nevěřícně hlásili na kontole, že co se vrátila z ledovce, NEKAŠLE.

Paní doktorka jen kývla hlavou, že to je klidně možné, že od 1700 m.n.m. se nešíří žádné viry ani bacily a dýchání dá víc práce, takže ve výsledku mohou být takové inhalace velmi účinné. Kéž by to bylo tak jednoduché blesklo nám hlavou a objednali jsme si byt na zimu, ať se to potvrdí nebo vyvrátí... Před Vánoci ještě stonala, ale řekli jsme si, že pojedeme děj se co děj, že i kdyby si měla jen postavit na zahrádce sněhuláka a jinak ležet v posteli, že to za to stojí. Jasně, že nemarodila. A až do Velikonoc zůstala fit. Teorie potvrzena. Týden vprostřed zimy na Pitztalu zaručuje 4 měsíce zdraví i v období jarních plýskanic. OK, vysokohorské inhalace vprostřed zimy už nevyhnutelně patří do našeho života. Koneckonců koho by týden pohybu na čerstvém vzduchu nepostavilo na nohy? Léky na astma se postupně kontinuálně snižovaly a počet promaroděných dní v roce rapidně klesal. Od té doby už nikdy neměla zánět průdušek. Ťuk ťuk na dřevo. Od té doby už nikdy nepromarodila zimu. Ťuk ťuk na dřevo. My věříme na hory a šťávy a kdyby se mi tímto článkem podařilo snížit užívání léků u jednoho jediného dítěte na světe, byla bych moc šťastná, protože ta úleva, kterou máma cítí, když jí dítě sílí rok od roku před očima je nepopsatelná. Mám z toho obrovskou radost, ale bojím se křičet do světa: "Už je zdravá!" Pořád ve mě hlodá to slaboduché: "Co kdyby..."

V "Daheimu" jsme už opravdu jako doma. Máme svůj oblíbený byteček kam se rádi vracíme a letos jsme sebou vzali i mojí kamarádku a spolužačku z gymplu, krajkářku a architektku Jarušku. V noci se chuděra dělila o manželské lože s chrápajícím Jáchymem a ve dne se na ní Eliška pověsila, že se nemohla pomalu ani z hluboka nadechnout a Jaruška byla pořád v klidu. Musím se jí zeptat, až zase půjdeme k Mexičanům na oběd, jakou meditaci praktikuje! I když je to s těmi dětmi každý rok o kus jednodušší, právě tady cítí člověk tu úlevu z pokroku. Taky je zde velmi dobře "hmatatelné", jak moc to rodičům zjednodušuje život, když jsou děti ve známém prostředí. Chápu všechny rodiny světa až do morku kosti, kteří zarytě jezdí s dětmi na prázdniny pořád tam či onam. Věřím, že právě z těchto dětí, které si zvykly mít pocit domova na více místech zároveň, vyrostou nebojácní zvídaví dospěláci. Jsem moc zvědavá jestli a kdy se do Pitztalu vypravíme v létě. Každý další rok nás to láká víc a víc... Nehledě na to, že naše zamilovaná kavárna je v Imstu, což je pro Frankfurťáky lehce z nohy... Inu každý důvod jet okolo se počítá. :-)

(ah)

Fotogalerie

Až budu velká, chci mít v horách pekařství.

Pojedeme nahoru a podíváme se dolů. Fudži je jen o 300 metrů výš.

Tenhle výhled z naší zahrádky se nikdy neomrzí.

Každý rok něco nového! Letos je na řadě samostatná jízda na kotvě!

Letokruh...

Tu a tam je to tam nahoře fakt kýč.

Takže si večer šlehnem sáně v Mandarfenu. Nebude nás šimrat slunce a na vleku se taky svezem.

Jó a globální oteplování existuje...

...Dva roky z5 měla jeskyně ještě střechu.

Je třeba pohlídat, abychom nespálili moc kalórií!

V Café 3.440 maj totiž letos zase o kus lepší dortíky než loni!

"Tati, taťuldo, to je hrozně zajímavý, tady musíš vyfotit, jak teče led!"

"No já nevim, když mně se poslední dobou spí nějak líp ve dne. Je to nutný?"

Orel si na Riffelsee k obědu dozajista něco našel, ale...

Co budem večeřet my a sněhulák Elja?

Ohodnocení článku 1   2   3   4   5 Nehlasováno

[Diskuze k článku]

[Verze pro tisk]

[Doporučit stránku e-mailem]

Diskuze k článku 12.03.2016 10:17:43 Daska3ba   21.01.2016 15:58:00 2ta3nec Alpsky prispevek jsem si precetl uz v pondeli, nic duchaplneho me vsak doposud nenapadlo. Omezim se tedy na povzdech: "kez by horska regenerace zasahla celou rodinku!"   Přidání příspěvku do diskuze: Vaše jméno:  Váš e-mail:  Kontrolní kód:  (kvuli zblbnuti spamovacich robotu prehodte poradi, zadejte nejdrive 3., 4. a 5. znak a az pote 1. a 2. znak.) Text příspěvku: