|
Německo 2017
Stověžatá
Eliška přinesla s brekem písemku ze sousedních zemí Evropy, kde zapomněla vyplnit hlavní město České republiky.Bylo mi jí úplně líto s jakou vážností vnímala rádoby trapnost celé situace, jakkoliv to přišlo nám rodičům úsměvné. Ani paní učitelka si neodpustila otazníček :-).
Inu rozhoupali jsme se zrealizovat její dlouhotrvající přání a na Velikonoce si pronajali byt v Praze a vyklubal se z toho vskutku rodinný víkend. Přidali se k nám nejenom Letohradští rodiče, ale i brácha s holkama. Jáchym se dokonce i bratránka dočkal.
Pluli jsme na lodi
Bloumali po technickém muzeu, kde nám babička ukázala salónní vůz Františka Josefa I., ve které slavívali za socíka MDŽ, když tam jako Pražanda pracovala. Jak jsme si to kráčeli letenskýma sadama, vzpomínala na všechny setkání s letenskými úchyláky ať už z doslechu nebo dohledu.
Jako třešinku nakonec jsme si nechali královskou cestu. Kdo by netoužil po letištní kontrole na hradě? Hrozba teroristických útoků je jak všichni víme v České republice velmi aktuální a i když se všichni těší, co zase vymyslí skupina Ztohoven, je jasný, že na ní byť absolutně nepečlivé, ale o to otravnější kontroly nepomůžou...
Hrad si pamatuju úplně jinak. Tentokrát mě okouzlil trůn i defenestrační okno. Zarazilo mě, jaká je to výška! I expozice v prvním patře Zlaté uličky je fajn. Děti si tam užily mučírnu a brnění.
Zaskočila mě i hadicovitá dlouho táhnoucí se fronta do katedrály svatého Víta.
Byla jsem trochu pyšná, jak je ta naše malá země v srdci Evropy pro lidi ze všech koutů světa zajímavá... Takovýho nekončícího hada, který se táhne i kusem přlehlého parku si pamatujem akorát z Barcelony. Kdo se prostál do Sagrada Familía je frajer.
Překrásný katedrály, ale nejsou to jediný, co má Barcelona s Prahou společný. Okouzlily mě taky kachličky.
Tyhle na mě vykoukly na hradě na záchodě.
A tyhle zase na parkovišti v centru Barcelony. Jedny nebo druhý, hned bych je brala do chalupy!
A ta Praha je fakt okouzlující. Leží mi v hlavě ten Karel IV. i Rudolf II. Zatímco Kjóto už mělo svůj rozkvět za sebou a cobydup nato se stalo Edo největší metropolí světa, v Čechách šustroval Karel pokladnicí až to Rakušákum leželo v žaludku. Nedivím se jim a je skvělý, že se nám toho tolik dochovalo... Teď už chybí jen, aby na tom hradě pobýval někdo úctyhodný...
.... Jo a nikdo nás neokrad!
(ah)
| Fotogalerie |
|
|
|
člověk by ani nepoznal, že jsme v Praze. Chudák náš kamarád Christian, který si ty dveře musí hlídat všude...
|
Pořád v pohybu! Jsou věci, které se nemění.
|
Na ty snobárny moc nejsem, ale pro takový neogotický kamna stojí za to žít, teda...
|
Praha podhradní :-)
|
Nejmladší (teda aspoň doufám) neteřinka mi dala ochutnat módní trdlo. No nevím...
|
|
Zmoklá, ale šťastná...
|
Na Staromáku jsme si užili folklóru i orloje.
|
Tradice ještě žijou!
|
|
