|
Německo 2023
Prezidentské volby 2023 očima expata
Mnozí si kladou otázku, proč v druhém kole prezidentských voleb přišlo k volebním urnám v zahraničí 80% Čechů i přesto, že musí často podniknout strastiplné nákladné cesty k volební urně. Nesmíme zapomenout, že nevolili jenom expati, ale i turisté, kteří se cestou na hory zastavili například v Mnichově. (Volební účast byla na konzulátu v Mnichově ve druhém kole 1584 voličů.)
K Čechům žijícím v cizině patřím i já. Už prezidentská volba v roce 2018 mě i celou krajanskou komunitu velmi zmobilizovala. Tehdejší druhé kolo mělo v zahraničí dokonce o jedno procento vyšší volební účast než to letošní, a Jiřího Drahoše vložilo do obálky 90% voličů mimo ČR. Z celkového výsledku opětovného zvolení Miloše Zemana jsme byli velmi velmi frustrovaní a dvě dámy na dvou kontinentech Dagmar Straková a Marta McCabe se rozhodly, že nebudou plakat nad rozlitým mlékem a založily iniciativu
Chceme volit distančně.
Pokud máte chuť se s námi zasazovat o prosazení korespondenční volby, jste srdečně vítáni ve FB skupině.
Nemám univerzální odpověď na otázku, proč se (před pěti lety) i letos seberalo téměř 23 tisíc českých občanů, aby po nemalých byrokratických peripetiích vyrazili osobně na konzulát odevzdat svůj hlas, ale pokusím se vám pootevřít okénko do mé vlastní frankfurtské bubliny.
Mobilita české komunity stoupá s pocitem ohrožení demokratických hodnot v naší domovině. I přesto, že někteří Češi žijí v zahraničí dlouhé roky ba dokonce dekády, jim není vývoj a směřování vlasti lhostejný. Máme tam rodiny, naše vlastní děti vychováváme nejen k světoobčanství, ale i k vlastenectví. Mnozí z nás věnují nekonečnou energii výuce mateřštiny - naší „tajné řeči“, české kultury a tradic. Je pro nás důležité, aby naše děti znaly své kořeny a aby měly možnost se „vrátit domů“ stejně jako my. A možná právě tady někde bude ten zakopaný pes. Chceme prostě lepší budoucnost pro ty doma, ale i pro naše děti.
Až do vyhlášení výsledků letošních prezidentských voleb jsme byli pro kolegy a sousedy reprezentanti země, kde prezident holduje alkoholu a premiér se musí každou chvíli zpovídat u soudu ze svých aktivit.
Po dvaceti letech cítíme pýchu a ohromnou úlevu. Petr Pavel přináší naději nejen pro ČR a celou Evropu, ale i pro naše malé mikroživoty. Učitelé se našich dětí ve škole opatrně ptají, jestli byli rodiče u voleb a děti nadšeně přikyvují. Z Frankfurtu se v mém bezprostředním okolí vypravilo několik plně obsazených aut na cestu k volbám.
Ostatní jeli vlaken nebo autobusem. Asi třicet lidí koordinovalo rodinnou logistiku, aby mohli na den vypadnout z provozu. Většina vyrazila do Düsseldorfu, někdo do Lucemburku, jiní dokonce na otočku do Čech, když nestihl dojít voličský průkaz. Někdo si o něj dokonce musel žádat dvakrát, protože první přišel vyplněný chybně! Neuvěřitelné. Tématem hovorů bylo kam a kdy kdo vyrazí a ne, zda-li vůbec. Ti, kdo k volbám nemohli, za sebe hledali pomyslné náhradníky. Pár lidem se podařilo zřídit na dálku přes bankovní identitu datovku a na poslední chvíli se dočkali i voličáku ve schránce. „Už?“- „U nás dneska nic, snad zítra...“
Moc se těšíme, co nám všem doma i v zahraničí nově nastavený směr ČR přinese. Nic se ale nemění na naší touze po korespondenční volbě. Často se setkávám s názorem, že nemáme právo rozhodovat o zemi, kde neplatíme daně. V takové chvíli si vzpomenu na slova pana senátora Tomáše Grulicha, který se nám v sobotní České škole Rhein-Main zmínil, že z komunity expatů přiteče ročně do ČR objem peněz ve výši rozpočtu ministerstva obrany.
Beztak nám hlavně jde o budoucnost našich dětí. Všichni jsme zvědaví, kam je vítr zavane. Naše prvorozená se třeba nechce vzdát českých korun a věří, že ČR jen tak nepříjme euro. Když je olympiáda, raduje se, že může fandit dvěma zemím, protože má člověk s více želízky více radosti, a v jejím playlistu najdete spoustu českých hudebníků, které my už vůbec neznáme.
(Anna Hlaváčková)
| Fotogalerie |
Jedna z mnoha statečných. Na první kolo autobusem do Brna, na druhé už s námi do Düsseldorfu autem.
|
Konzulát v Düsseldorfu
|
Momentka z 1. kola
|
To byly nervy! Hlavně je neprohodit!
|
|
|
