Kanada 2006
Den Jedna

Hlad nemám, žízní netrpím, anglicky neumím a žloutenku jsem zatím nechytil. Toť konečné zúčtování prvního dne v jednom městečku na jihu Kanady, kterému říká ňákých 6 miliónků jeho obyvatel Toronto.

Dle nadpisu by se mohlo zdát, že jsem tady nový, jde však o velký omyl, trčím tady už od včera! Všichni se mě dnes ptali, jaký jsem měl let, až bych skoro nabyl dojmu, jako by to tady snad i někoho zajímalo. Tak to ve zkratce shrnu ještě jednou... Let ušel. Prakticky celou cestu jsem prožvanil s týpkem od Frýdku, propil džusem Gambrinusem, pročuměl z okýnka a pronadával nad faktem, že jsem si na letišti vzal místo anglického denního tisku - to abych vypadal, že tomu jako fakt rozumím - francouzský plátek Le Monde nebojaksetojmenovalo, čímž jsem akorát dokázal, že tomu jako fakt nerozumím. Světlý okamžik letu nastal uprostřed Atlantiku, když jsem těsně pod náma objevil kondenzační čáru, načež se za chvilinku ukázalo, že patří cca kilometr daleko letícímu Boeingu 767-300, který jsme se jali předjíždět. Jeho američtí piloti projevili soutěžního ducha a když zjistili, že je předhánějí nějací lúzři z Československo, dupli na plyn a opět nám uletěli. Jako by jim těch 9 zlatých z olympiády nestačilo...

Po příletu do Toronta hybaj do půlhodinové fronty na pasovce, pak ještě přežít kyselý ksycht imigrační úřednice (která po mně chtěla pozvání, což jsem samozřejmě neměl, takže jsem dělal, že nevím, o čem mluví), najít svoje bágly a hurá ven. Venku se koná nějakým dědulou organizovaná fronta na taxíky. Na mně vyšla taková menší kára - nejmíň pro 7 lidí, no aspoň bylo kam dát kufry... A za volantem maník z Indie. Po cestě jsem se dozvěděl, že pokud chci najít nějaké ubytování, měl bych si koupit místní plátek, kde jsou inzeráty (slovo "internet" mu nejspíš nic neříkalo). Mě zase nic neříká slovo "noviny", ještě to zas bude ve francouštině a co zas já s tím...

Na pokoji jsem dal sprchu, zhltnul chleba se sýrem od ségry, nastavil budík a zapojil na notesu internet (přesné pořadí úkonů bylo malinko jiné, ale to je detail)

Ráno jako každé jiné - vykopat se z postele heverem, nasnídat se (=zpracovat další chleba od ségry a zapít to kola-lokou z hotelového automatu), umít rypák a nainstalovat neorganizovanou změť chlupů na hlavě tak, aby bylo poznat, kde je nos a kde zbytek hlavy. Tak to bychom měli a jdeme makat. Kanadská Adastra, můj to nový zaměstnavatel, je cca 200 metrů od hotelu, tj. tak čtvrt hodiny cesty. Je totiž nutno dostat se přes křižovatku Leslie Street s Highway 7 East. To se daří vcelku dobře, tj. ještě před otravou výfukovými plyny a už se snažím v Adastře vysvětlit recepční Oaně, co tady jako chci a že tu fakt nejsem omylem. Nakonec to chápe - jako ostatně všichni další, kteří taky nakonec vždycky všechno chápou, což nechápu. Na to se mne ujímá nějaký týpek, jehož jméno jsem čirou náhodou náhodou zapomněl, stejně jako prakticky všech ostatních lidí. Chlápek mně protahuje kanclíky v ofisu a seznamuje s jeho obyvateli, todlenc je human resources ofis, todlenc marketing... Jediné, co mi z této seznamky utkvělo v hlavě, byl automat na kafe. Za chvíli si potřásám rukou s Mary, která se mě rozhoduje seznámit se všemi zaměstnanci v ofisu. Marně se snažím naznačovat, že to už tady jednou bylo, takže výsledkem je potřepání si tlapama s několika málo nově příchozíma a četné trapasy, že tady už jsem asi někdy předtím pravděpodobně byl. V paměti mi opět zůstává automat na kafe a dokonce už i vím, kde jsou kelímky. Poté jsem usazen k počítači vedle Dragana ze Srbska a nějaké baby, která byla posledních pět měsíců na projektu v Německu, vypadá jako kdyby zrovna přijela z Iráku a mluví tak nějak jakože bulharsky. Náplní práce je trénínk jednoho softwaru, na který bych se měl stát specialistou, což přeloženo do češtiny znamená, že už jsem o tom něco málo slyšel. Pozdní odpoledne trávím postáváním u okna a žvaněním s Draganem o životě, vesmíru a vůbec. Pokud vám mezi tím něco chybí - třeba oběd, tak vám zas tak moc nechybí, protože na oběd je kafe z automatu...

Padla! Hybaj na hotel, připravit, pozor, start, jdu si pořídit něco k snědku! Mám v plánu nakoupit nějakou tu zeleninku a tak v nejbližších potravinách. Recepční na hotelu říkala, že obchod s potravinami je kousek tímdlenc směrem. Super, jdu tam! Míjím pár dalších hotelů, nějaké velké nákupní středisko se spoustou menších obchodů, ze kterých se vyklubávájí čínské, vietnamské, indické nebo sushi restaurace a mezi tím občas nějaký zubař (zuby moje milované, vydržte!). Toť vše. Jdu dál... míjím další mall s restauracemi čínskými, vietnamskými a jeké že to ještě byly? V dálce za cestou vidím další obchodní centrum, přecházím Highway 7 East a už na mě blikají restaurace čínské, vietnamské... shit! Všude kolem hromady aut a nikde ani noha. Zvláštní... Hele, tam jsou nějaké ženské, jdu se jich zeptat. Obchod s potravinami? Co tím myslíte? - Hmm, tak děkuji. Nasraně jdu k hotelu a dochází mi, že ta recepční asi nepočítala s tím, že v Torontu ještě někdo existuje bez auta. Zkouším tentokrát opačný směr. Míjím dalších několik podobných center, v jednom z nich nacházím obchod s počítačema. Pořizuji čtečku na karty z foťáku, stojí mě 26 dolarů, mrcha. Co mě může utěšovat, je fakt, že je na ní napsáno "23 in 1", což by mělo teoreticky znamenat, že by měla umět přečíst snad i rudé právo, pokud by se dalo někam narvat. V praxi to znamená... no ty moje SDčka číst umí, díkybohu. Jdu dál za vidinou obchodu s potravinami... v zoufalství lezu do Subwaye, což je vedle MekKváka snad jediná restaurace široko daleko, která má nápis v latince. Tam si poroučím bagetu se vším, co není maso. Dobrá volba! Mezi hromadou okurek, salátku a oliv není samotná bageta skoro vidět. V průběhu boje se stále méně bagetu připomínající bagetou docházím k názoru, že ten chlap mi tam musel narvat minimálně půl kila čili papriček, dej sem ňáké pití, nebo shořím! Parchant...

Boj o kšeft s jídlem pokračuje, jdu dál.... Někde na obzoru za zády je můj hotel, na obzoru přede mnou se začíná rýsovat víceúrovňová křižovatka. Před ní nic, za ní nic... A pode mnou taky nic, chodník skončil... Čímž já taky skončil. Nasazuju trojný axl a jde se zpět. Ještě se zoufale zkouším optát na jedné benzínce nějakého dvoumetrového černocha, kšeft s potravinami máte přece hned támdle na rohu! Super, díky! No moc velký obchod to teda není, ale aspoň něco! Tak copak jsem to chtěl koupit? Zeleninu... hmm, tu tady nemají... tak aspoň nějakou vodu na pití... hmm, jediná rozumně levná voda je do ostřikovačů, jinak dva dolary za půl litru, to se na to můžu... tak aspoň nějaké musli na snídani... musli, co to je? Tak třeba korn flejky? Joo, ty máme - tadydlenc... a ukazuje na nějakou jednu poslední krabici, která tam stojí pravděpodobně od dob války ve Vietnamu. Dělám si resume, co tam vlastně mají... půl obchodu chladící boxy s kola-lokama všeho druhu, jeden regál jídlo pro psy, pak nějaké čoko tyčinky, tadydlenc něco z drogešky a kolem kasy kopec žvýkacího materiálu... Výsledek? Tři nula na rohy a jinak šul nul, tři hodiny v prdeli, vzdávám to, jdu dom. Další kolo zítra. Hej ségra, pročs mi nezabalila toho chleba aspoň tři kila???

Fotogalerie

Airbus 310 na pravidelné lince Praha-Toronto

Soutěživý Boeing 767 nad Atlantikem

Můj pokojík v hotelu Best Western

"Kuchyňka" na pokoji (=bar s mikrovlnkou)

A moje hotelové pracoviště :)

Ohodnocení článku 1   2   3   4   5 Známka: 3 Hlasovalo: 310

[Diskuze k článku]

[Verze pro tisk]

[Doporučit stránku e-mailem]

Diskuze k článku 13.11.2014 05:55:12 Valentin From Cheryl Myers:I am overwhelmed and <a href="http://mhllchmaw.com">fielld</a> with a since of direction.Wu-Nuwaup and the teachings of Master Teacher has turned my life around. I am a follower of Christ and that will never change; now I just know the Christ that I am following. This Paa Taraq bought much confirmation and gave me a clear over standing. Thank you! Hatap Yasar   13.11.2014 05:41:11 Roda I will be putting this <a href="http://acznwjejqd.com">dalzzing</a> insight to good use in no time.   11.11.2014 22:23:36 Aliff dÄ›kuju :)) taky mi tam ty ÄŤe1rky moc nepasujed,... a kdyĹľ uĹľ, tak mohly bfdt <a href="http://rstulzgmnz.com">alsepo</a>Ĺ� zlate9! ...bohuĹľel však nebylo na vfdbÄ›r ;) -moĹľne1 je zaÄŤmrke1m lihovkou :D   11.11.2014 19:30:34 Gursevak Hi, I'm sorry for being intrusive in to your blog. But I am Melissa and I am a mohter of two that is just trying to get out of an incredible financial debt. See my hubby is away in Iraq trying to protect this great country that we live in, and I am at home with our two kids telling bill collectors please be patiant. When my husband returns from war we will beable to catch up on our payments. We have already had are 2001 Ford repossessed from the bank, and are now down to a 83 buick that is rusted from front to back and the heater don't work, and tire tax is due in November. I'm not asking for your pitty because we got our ownselfs into this mess but we would love you and thank you in our prayers if you would just keep this link on your blog for others to view. God Bless You.To see my family view this page. http://gzmjtkxk.com [url=http://kglebrmgso.com]kglebrmgso[/url] [link=http://egkoxdpw.com]egkoxdpw[/link]   11.11.2014 19:03:01 Rania achjo je1 chci taky zeÄŹ na focened :/ jinak jsem mÄ›la podbonfd proble9m Ĺľe mi nesedÄ›ly :) a ty tvoje jsou moc pÄ›kne9 :) me1m podbone9 z gate :) koneÄŤnÄ› nÄ›jake9 jine9 tvary brfdled! http://gnnxnrpk.com [url=http://fmiinhttm.com]fmiinhttm[/url] [link=http://wjulhkc.com]wjulhkc[/link]   10.11.2014 20:50:28 Graham to clearly denife the focused theme that you'll follow, much like the process you follow when creating a product or auto title loan service. choose a blog name and theme that fits well with your company's expertise and mission, which will allow you to provide pertinent information to consum   09.03.2006 15:25:27 Jirik   08.03.2006 19:53:33 milu   08.03.2006 15:00:21 Anna   Přidání příspěvku do diskuze: Vaše jméno:  Váš e-mail:  Kontrolní kód:  (kvuli zblbnuti spamovacich robotu prehodte poradi, zadejte nejdrive 3., 4. a 5. znak a az pote 1. a 2. znak.) Text příspěvku: