|
Kanada 2006
Den Sedm
Tak už jsem o jeden kanadský týden starší, hromádka špinavého prádla utěšeně roste, bordel v hotelovém pokoji je zase o něco větší, hladina alkoholu v krvi kolísavá a žaludek se mi již opět příjemně roztahuje :) Toť výsledek prvních 7 dnů pod vlajkou s takovým tím, z čeho se snad dělá javorový sirup...
Prvně je nutno učinit spravedlnosti zadost a omluviti se asijským spoluobčanům, jejichž stravovací zařízení jsem v minulém článku tak vehementně hanil. I tak se stalo, že jsem jednoho krásného hladového večera sebral veškerou odvahu a toaletní papír (pro případ nutnosti urychleného přesunu zpět na hotel) a navštívil Gourmet Vegetarian Restaurant (jediná restaurace, u které byl nápis v latince) v jednom z oněch praštěných nákupních center. Objednal jsem si rýži se zeleninou, jelikož mám rýži rád a zeleninu taktéž. A hlavně to bylo to nejlevnější, co tam měli, což se nesmí říkat. Obratem mi byla naplněna konvička s docela dobrým zeleným čajem a ani ne po čtvrthodině čekání jsem již mohl ustat v ohlodávání umělohmotných jídelních hůlek, jelikož mi byla servírována miska s pokrmem. Ale jaká miska! Paní vrchní se pravděpodobně přepočítala a objednala jídlo pro dva lidi, koně a dobytek, jinak si to neumím vysvětlit. S velikostí porce naprostá spokojenost, s kvalitou jídla taktéž, neboť hlavní účel - tj. aby se to dalo jíst - byl splněn. Je pravda, že objem jídla byl nepřímo úměrný jeho chuti - nabízí se zde aplikace funkce chuť CH = 1 / velikost porce VP, kterážto však není zcela korektní, jelikož by to znamenalo, že by se velikost porce musela limitně blížit nekonečnu. Jinými slovy, když jsem si na to nasypal nějaký prášek - což byl zvýrazňovač chuti - mělo jídlo i poté chuť úplně stejnou - nula od nuly pošla ještě dříve než někam došla. Stejně tak by se dalo nemálo diskutovat na téma, co si představujeme pod pojmem "zelenina", nicméně mistr kuchař zcela jistě ví, že zelenina je hromádka více či méně odporně vypadajících sulcoidních hub (které mají naštěstí úplně stejnou chuť jako ta planá rýže) a k tomu nějaká bambusová tyčinka. Co bylo na tom jídle ale úplně nejlepší, bylo, že mi zbytek paní vrchní zabalila a já tak za 7 babek sfoukl 2 až 3 večeře (ta trojka je tam pro jistotu, kdyby se někdo divil, jak jsem mohl sežrat takovou hromadu rýže za dva dny). Totéž jsem si včera dovolil s nemenším úspěchem zopakovat i s rýžovými nudlemi, s tím rozdílem, že ty rýžové nudle byly cítit - kromě toho, že nijak - i spáleným uhlím - no, zde jsem si již zvýrazňovač chuti aplikovati nedovolil.
No a konečně jsem se byl podívat ve městě, heč! Zase taková trivka to není, to si nemyslete, jedna jízda odtud do města znamená cestu jako z Třince do Ostravy, s tím rozdílem, že pokud chytnete rychlík z Košic, tak až do Ostravy nemusíte přestupovat. To tady nehrozí. Markham - kde sídlí kanadská Adastra - již není částí Toronta jako takového, ale je to samostatné město - tudíž má i samostatnou MHD. Což znamená, že za dvě pade (tj. za pade) dojedete místní MHD na konečnou torontského metra, kde vysolíte další dvě pade (pade) - to ihned poté, co se budete snažit dostat z dědka u vlezu, kolik ten lístek teda jako stojí, načež si raději koupíte jízdenku v automatu. Všechny automaty na jízdenky mají tu nectnost, že vyžadují přesnou hotovost. Tudíž pokud nemáte v peněžence pět kilo železa, mědi a hliníku, máte smůlu a jděte si těch 40 kiláků třeba pěšky.
Kanadské metro vypadá, jako by bylo postaveno za dob kolonizace Ameriky a pokud se někomu nelíbily staré ruské vlaky v pražském krtkovi, nechť se jde podívat na ty plechové herky v Torontu. Trochu mi přípomínaly polské vagóny na trase Varšava-Praha, s tím rozdílem, že v těch polských šly aspoň otvírat okna, pokud zrovna náhodou šly otvírat (tj. měli jste u sebe kladivo). Ona vůbec infrastruktura metra je taková nějaká postarší a omšelá, asi by tady taky potřebovali nějakou tu menší povodeň... :)
O kolik je torontské metro horší, o tolik je MHD v Markhamu komfortnější - alespoň co se autobusové sítě VIVA týče. Autobusy vržou novotou (čím novější, tím větší kravál) a co je nejlepší - na každé zastávce najdete automat na jízdenky, který se skládá z obrovského dotykového displeje, jedné díry na peníze a druhé díry, kde vám vyjede jízdenka, pokud náhodou vyjede. To neříkám jen tak, už se mi za jediný blbý týden poštěstilo, že jsem tupě hleděl na velký nápis "Děkujeme za zakoupení jízdenky a šťastnou cestu" a toť vše, lístek nikde... V tu chvíli jsem měl chuť dotknout se dotykového displeje více prsty než jedním, nicméně jsem si to nakonec rozmyslel a inzultoval pouze kovovou část toho šmejdu. Očekávaný výsledek, tj. že vhozené prachy vypadnou zpět a ještě zbude na dvě piva a zmrzku, se nedostavil. Ihned nato jsem si také uvědomil, že předcházející zachrchlání vedle stojícího dědy mělo pravděpodobně býti trpělivou snahou o vysvětlení, že tento automat je nějaký pokažený, že nevydává lístky a že bych měl vyzkoušet mašinu vedle. Tendlenc jazyk nás však bohužel ve škole neučili, tudíž jsem zase o dvě pade chytřejší.
Krom těžce vymakaných automatů na lístky jsou na zastávkách i velké cedule, které vám ukazují, které dva následující autobusy by měly přijet a za jak dlouho to bude. Je to naprosto skvělá věc, to si takhle představte, že přijdete na zastávku a vidíte, že váš bus má předpokládaný příjezd za 7 minut... 6 minut... 5 minut... 6 minut... 7 minut... 12 minut... doprdele, ten krám zase stojí někde v zácpě! To v lepším případě... v horším případě se minuty odpočítají na nulu a objeví se DUE, což je něco jako že už by tady měl být... Podle tabule už máte sedět v teple, ale ve skutečnosti bus nikde, lidi nikde, vy si pomalu začínáte cenit návštěvu toalety na 200 dolarů a na ceduli furt to odporně červené DUE (do mínusu minuty nejdou, asi měl dopravce strach, že by mohlo dojít k Overflow Exception). S křečovitě zkříženými hnáty uvažujete, co by tam stálo, kdyby i ten druhý bus a třetí a ty další busy měly být DUE, když na tabuli jsou řádky jenom dva. To tam pak asi bude napsáno "Všechny busy, i ty od včera, by měly zrovna přijet" nebo nevím...
Co je pozitivní, je, že autobusy jsou označovány značně blbuvzdornou metodou - tj. názvem barvy, jedna linka je BLUE, druhá linka je PINK, třetí linka je PURPLE... To by bylo fajn, kdybych si už od základní školy nepletl PINK a PURPLE... nehledě na to, že na mapce je PURPLE vykresleno šedě, asi jim v tiskárně došla barva... Jak jsem už říkal, na světelné tabuli jsou vypsány pouze dva následující busy, takže když chcete zjistit, v kolik jede ten váš, dozvíte se akorát, že dříve než za 24 minut to určitě nebude, protože za 24 minut přijede nějaký druhý, který vás taky vůbec nezajímá. Žádný jízdní řád nikde kolem není, pouze vystavená mapka se zcela neocenitelnou informací, že ve všední dny jezdí všechny linky "každou chvíli". Jediným možným zdrojem, jak se dopařit k nějakým konkrétním časům, jsou stránky dopravce na internetu, které dneska celý den nefungovaly. Taktéž jsem zkoušel využít onen boží dotykový LCD displej, zda se k něčemu nedodotýkám, nicméně jsem zjistil, že funkce celého toho geniálního softvéru uvnitř by se dala simulovat jedním gumovým tlačítkem NAVAL LÍSTEK a v případě těch erudovanejších automatů, které jsou na přestupních uzlech i druhým tlačítkem NAVAL DVA LÍSTKY. A pokud by se ty dva čudlíky podsvětlily, úspěch by byl zaručen... Jinými slovy, LCD displeje vám nabídnou kulové na čtyři kliky.
Nicméně pokud máte štěstí, dostatečnou rezervu mincí v kapse a dobré boty, je velmi pravděpodobné, že na cílovou stanici se nakonec dostanete.
Přejeme Vám spoustu klidných kilometrů.
Vaše toronská městská hromadná.
| Fotogalerie |
Tak na todlenc hledíme z práce. Parkoviště, nalevo kšefty, napravo kšefty, uprostřed highway 7. Všude tam jsem byl, ale dlouho nepobyl.
|
Tak todle by v Česku asi nikdo nepovolil. Teď si nejsem jist, jestli proto, že by to bylo nějakým způsobem nezdravé nebo (a to spíše) proto, že by si u nás půl baráku hned zařídilo elektřinu zadarmo :)
|
Když už jsme u té energetiky, není nad pořádnou trafo stanici uprostřed centra (nebo v centru prostředka?) města, no kam se hrabou mrakodrapy!
|
[Diskuze k článku ] |
| [Verze pro tisk] |
| [Doporučit stránku e-mailem] |
Diskuze k článku
13.11.2014
05:56:57 |
Marija |
|
| Thanks! It definitely is a fun hobby and I think<a href="http://mijkwnv.com"> gttieng</a> to share it with other like-minded people makes? it even more enjoyable. Your videos were one of my major inspirations to start doing this so keep up the good work. |
| |
11.11.2014
22:51:48 |
Tatiane |
|
| Spawn is such a great character, and I <a href="http://yxwuksshv.com">reembmer</a> that comic was huge when I was younger. Even Mcfarlane's first action figures (which are kinda simple now) were so in demand and wayy ahead of the curve when? it came to detail. Great collection PJ! |
| |
11.11.2014
19:32:02 |
Max |
|
| Very good video welcome to the comic book couminmty , you have some very nice comics in your collection. I am also? just getting into comics myself. I have been in it now for about a month or two and I am really enjoying it. Thanks for sharing your collection!! http://tyamamvxedq.com [url=http://avwtfrnvykp.com]avwtfrnvykp[/url] [link=http://wvlfkz.com]wvlfkz[/link] |
| |
22.03.2006
09:01:16 |
Eva |
|
| Mas to moc pekne napsany. Ono se to poda. Treba zacnes ze zoufalstvi jist maso :) i kdyz to je podle segry aspon ve statech tak drahy, ze se paradoxne zasadne v lete stavala vegetarianem. moc zdravim E |
| |
15.03.2006
20:31:13 |
Otmar V st.. |
|
|
| |
14.03.2006
19:00:02 |
myluna |
|
|
| |
Přidání příspěvku do diskuze:
|
|
