V úterý mě čekala další ze zkoušek na katedře Hospodářských věd - panejo, to zní příšerně! V sobotu večer jsem se zamýšlela, jak asi vypadá takové normální zkouškové normálního studenta, když začal Jáchym řvát na celý dům. Jasně, rýmu už pár dní měl, takže nebylo v jeho případě pochyb, že má ZASE zánět středního ucha....

Jaký to asi je, když dosáhne člověk na svoji vysněnou metu, o které tajně přemýšlí a nahlas svou touhu vysloví sám až když už je z 10% reálná a okolí o ní mluví úplně běžně...

Tuto sobotu proběhl na zimáku slavnostní den otevřených dveří, což znamená, že se tímto dnem oficiálně zahájila nová sezóna. Prakticky to znamená dvě věci oproti týdnům předešlým: jednak rozšířili bruslící plochu o venkovní rychlobruslařskou dráhu a druhak se přesunula cena vstupného do tarifu "High Season".

Kromě toho, že nevíme, kde nám hlava stojí se semlelo v poslednćh dnech pár parádních věcí. Zejména jedna je nepopsatelně úlevná. Už se s Jáchymem ve dvě nemusím ve školce dohadovat, že nechce domů. Může zůstat do pěti!!!

Jo, začali jsme dělat zmrzlinu.V tomto rozhodnutí hrála zásadní roli dvě fakta.

Na hasičskou základnu jsme dopoledne dorazili s cílem doručit minulý týden zapomenutá kola od vozíku stejdovi Maxovi. Službu na vaření oběda neměl a prádlo měl asi taky poskládaný, tak nás vzal na prohlídku vozovým parkem. Když měřil Otíkoj v sanitce EKG, ozval se mu na pase pager a rozloučili jsme se, protože měl jeho vůz s megažebříkem "Einsatz"...

V Německu je podzim šílený! Všichni chodí v gumákách, napadané listí vysávají pravidelně za šíleného rámusu vysavače, aby byl na zemi pořádek a slunce je na rekonvalescenci v lázních.

Jenže letos přišlo babí léto i sem! Že by ještě dozvuky předvolební kampaně?