Vzhledem k tomu, že jsem si stále ještě nezvykla na náš luxusní kočárek, tak jsem se začala pídit po alternativách nošení větších dětiček.Při pídění jsem se dopídila k dalším dvěma maminkám, které se taky pídily, tak jsme se rozhodly, že se budeme pídit společně.A přinášíme vám výsledky našeho společného pídění.

Nedávno jsem tu vychvalovala šátek na miminko. My se s ním rozloučili definitivně, když mi Eli od roku neustále sundávala brýle a kopala mě do stehen. Stěhovala se proto na záda. Stahovala jsem si nejrůznější videa s návody, abych našla ten nej úvaz na záda, ale ne a ne najít ten pravý. Když jsem už jsem si vybrala (Jordan a la Věrka z nosenideti.cz),tak jsem se nemohla zbavit pocitu, že se jedná o kompromis. Měla jsem zablokovaná ramena, neměla přehled, jestli má Eli šátek mezi nohama dostatečně rozprostřený, a když jsem veděla, že se shrnul, nemohla jsem s tím nic dělat...

Nevěděla jsem jak taťku překvapit, tak jsem se rozhodla, že dostane profi fotky,a to jako studijní materiál.Fotil nás Petr Wagenknecht z Ústí nad Orlicí. Je fotografem Orlických novin a letos získal prestižní ocenění 3. místo v soutěži Czech Press foto za momentky v období ptačí chřipky v Zálší.

Tento článek bych chtěla věnovat všem, kteří přemýšlí o nošení miminek v šátku. Doufám, že se mi podaří shrnout objektivní plusy a mínusy nošení a možná tím pomůžu v rozhodování, jestli si šátek pořídit či nikoli... Mým cílem je popsat naše zkušenosti a pocity.

Pořád nám vrtalo hlavou, jak to udělat, aby nám naše milé Fudžinky nerezly v garáži. Verze, že si pořídíme cyklosedačku pro Eli, se nám nelíbila, protože je na ni ještě moc malá a i pro velké dítě je to jen velice krátkodobá záležitost, takže celodenní výlet je tak jako tak tabu... Vzhledem k tomu, že jsme v reále obdivovali tatínky, jak s nasazením života táhnou vozík s mimčem do kopce, začali jsme po nich na netu pokukovat. Vyděsila nás nehorázná pořizovací cena, proto jsme zkusili německé stránky místo českých a - stejně jako u autosedačky - jsme rázem byli s cenou o něco spokojenější.

16.10. něco kolem 7.50 ráno mě začal někdo pěkně zlobit! Tlačil na mě a nakonec mě uplně vyšoup z maminčina bříška. Nějaká sestřička mě někam odnesla a já vůbec nevěděla, co se děje. všecko pro mě bylo nový...