Nějak nevím, jestli je opravdu letošní léto tak plačtivé nebo jestli si ty mraky vozíme všude sebou... Už už se o mě pokoušela trudnomyslnost až se svatej Petr umoudřil a v kraji lesů vod a strání nám nadělil pár slunečních dnů. Fakt díky, bylo to super!!!

Když byly Elišce dva, vyrazili jsme do Schwarzwaldu na kola. Vzhledem k tomu, že jsou Jáchymovi teďka taky dva, nějak se nám zachtělo zase...

Zajímá Vás, jak jsme trávili doma i venku všední dny nevšedně? Jestli ne, tak sem neklikejte a jestli ano, tak si klidně klikněte :).

Jednoho sobotního horkého květnového rána za námi přijela Lenka s Lindou, vytahly jsme kola a vyrazily do sběrného dvora.

Zatím jsem ještě tady, tak to asi se mnou nebude, tak hrozné, snad... :) No jo, ale jak se to vlastně semlelo, že jsme si zajeli opékat české špekáčky místo tradičního prvomájového putování po Bergstrasse?

Naši milí čtenáři, na vaše opakované stížnosti a žádosti jsem se rozhodla reagovat a hlásím se s novými zážitky naší povedené nebo možná nepovedené?! rodinky :). Pokud jste lační, kam nás dvojkola či čtyřkola nebo dokonce jen nohy vedly, pohodlně se usaďte a uvařte si šálek zeleného čaje s jasmínem. Ten si totiž v posledni době s čím dál větší oblibou vařím i já. Dobrou chuť a příjemné počtení.

Určitě jsem se už zmiňovala, že je Otík na projektu ve Stuttgartu, proto jsme využili tuto záminku pro výlet a vyrazili ho zkontrolovat.