|
Německo 2012
Heslo prodlouženého víkendu:" Měření sil naší drobotiny"
Na prvomájový víkend bylo krásné počasí, tudíž jsme překvapivě hledali, co bychom mohli podniknout. V sobotu byli děti obligátně v české škole, v neděli padla volba na kolo a návštěvou nás potěšil Geboš ze Švajcu, který v pondělí zase odfrčel do Lucemburska. My vyrazili, jak říkají děti "na kamínky". V Úterý na prvního máje vedly kola našeho vozu překvapivě do Bensheimu a tamější vinice... Pravidelní čtenáři se jistě nediví. A jak to celé dopadlo?
Pro nás to celé dopadlo překvapivě. Mysleli jsme si, že každé dítě lze unavit a fyzickou námahou obzvláště snadno. Tím spíš když je konstantní... To jsme se ale zatraceně sekli. Teď už víme, že jsou jejich síly bezedné a že se na ně můžeme spolehnout, posuďte sami...
V Neděli jsme si to na kolách namířili do Frankfurtu. Neměli jsme představu, jak daleko Eliška dojede. Krátce po výjezdu z domu si Eli postěžovala, že jí bolí nohy. Na to Otik odvětil, ať šlape, tedy pomaleji. Pak už byl celou cestu klid, když pominu, že si celou cestu zpívala... Když jsme dojeli domů, na tachometru jsme měli 16 kilometru a Eliška nejevila sebemenší náznaky únavy. V devět přišla z pokoje, že nemůže usnout...
V pondělí, když odjel strejda Geboš, který nám dovezl haldu švýcarských čokolád a bednu švýcarského piva (to máme super návštěvy, co?) jsme nabalili batůžky a vyrazili do Odenwaldu na Felsenmeer. Jedná se zajímavý přírodní úkaz, kde je z ničeho nic ohromná halda kamenů, po kterých se dá vyšplhat snad 400 m. Někteří šplhají a funí, zatímco Eliška s neuvěřitelnou lehkostí skáče jako kamzík nahoru a dolů. Jáchym zdolával balvany těžkopádněji, jelikož byly většinou větší, než on sám. Místy mi přišlo, že z něho houževnatost a odhodlání tryská na všechny strany... Opět se ukázalo, že jsme si naivně mysleli, jak náročný program jsme jim to nachystali... Usly opět v půl desáté.
Z Bensheimu jsme šli tradiční pochod Weinlagenwanderung po vinicích s občerstvovacími zastávkami. Asi se z nás stali ostřílení rodiče, protože když se nám tu zaběhla Eliška před nekolika rokama, byli jsme docela vyděšení a lehce se o nás pokoušela panika. Letos se nám ztratil Jáchym vsimli jsme si toho až když ho řvoucího dovedla nějaká paní zachránkyně :-)
Pochod do hasičárny je bratru asi sedum kilometrů, byl krásný až by se dalo říci letní den. A teprve tady se nám podařilo načapat děti unavené Jachym usnul asi na dvě minuty tatínečkovi za krkem a Eliška si asi na pět minut lehla v hasičárně na zem s tím, že si chce chvilku odpočinout. Po náročném výletě jsme se odměnili zmrzlinou a frčeli domů. V autě neusnul nikdo a unavená jsem byla snad jenom já... Kdo tehda usnul první si už nepamatuju :-)
(ah)
| Fotogalerie |
Hele gagy jedoooou
|
To si snad i přibrzdím...
|
Jáchouši pojď, musíme to tady trochu prošmejdit!
|
Hmmm, rybník a kačeny jsou fuč, nuda
|
Hmmmm stromy, nuda...
|
Tak jedem, třeba nám koupěj zmrzku, když budeme hezky šlapat...
|
Huráááá, deme na kamíííínkyyyy
|
|
Hele brouček
|
Zachytit Elišku nebylo nikterak jednoduché, než jsme se nadáli, byla mimo záběr...
|
|
|
|
|
|
A už jsme zase dole...
|
A jako důkaz, že byla Eli s náma jeden její vlastnoruční autoportret
|
Hurá na vinice!!!
|
Tradiční ztrácecí zastávka
|
Jáchoušův mikrošlofík
|
Eliščina odpočívací pauza
|
Reportérova kávička
|
[Diskuze k článku ] |
| [Verze pro tisk] |
| [Doporučit stránku e-mailem] |
Diskuze k článku
20.10.2012
15:39:52 |
oaczmwod |
|
| tJYfyl , [url=http://xgtdqzasogfz.com/]xgtdqzasogfz[/url], [link=http://anxqhgpkmoop.com/]anxqhgpkmoop[/link], http://gwdnvnrlaqsx.com/ |
| |
07.08.2012
19:07:28 |
Tlapka |
|
| No me by spis zajimalo, cim nebyla, jaksi... |
| |
26.07.2012
19:23:02 |
2ta z 3nca |
|
|
| |
Přidání příspěvku do diskuze:
|
|
