|
Německo 2023
Vánoce v Ötztalu
Dlouho jsme listovali nerozhodně stránkami diáře, jestli je zodpovědné vyrazit o vánočních prázdninách na hory. Zvažovali jsme, nakolik je lepší náklady za bydlení schovat do polštáře na účet za plyn a potraviny. Kelímek nejobyčejnější smetany v diskontu u nás teď stojí 1,19 €. V kalendáři to letos také moc nevycházelo... Ale nakonec přeci jen převážily misky vah fakta, že Elišku přepadl letos dvakrát nehezký kašel, že se nám tuze stýskalo a Otík narazil na rozumné ubytování v 1500 m.n.m. v Ötztalském údolí, které jsme zatím na našich bloumáních po horách nepoznali. Tu a tam se nám při putování v Pitztalu otevřel nějaký ten výhled směrem k Ötztalu a lákal nás k návštěvě.
Z hor jsme se vrátili nadšení, jako už dlouho ne. Nejen klimatologové upozorňují, že brzy můžeme na prosincové lyžování v Alpách zapomenout. Také obyvatelé horských oblastí si dělají starosti a připravují se na alternativní zimní aktivity.
Atmosféra v Haus ban Kneissls v Niederthai
nás opravdu okouzlila ať už příjemnou člověčinou, tak možností objednat si k snídani čerstvá vajíčka, jogurt nebo mléko... Za zmínku stojí i bežkařská trať bez poplatku hned před domem.
Otík se zase přihlásil na Vánoční výzvu sbírání výškových metrů na Stravě, což ovlivnilo naše vánoční prázdniny méně než loni, ale přece. Hned na Štědrý den se se mnou svezl do Umhausenu, aby si to vyběhl na kopec, zatímco jsem vyrazila pro pár štědrovečerních nezbytností zatímco Eliška s Jáchymem doma dělaly bramborový salát u pohádek. Je to srandovní, jak je pro ně dneska bramborový salát na štědrý den esenciální. Když byly malí, daly by cokoliv za to, aby bylo na sváteční tabuli cokoliv jiného. Odpoledne se vrhly na stavbu sněhuláka a procházku do zimního království jsme si s Otíkem užili sami.
Nedaleko od Niederthai jsme si nechtěli nechat ujít vodopád Stuibenfall, o kterém nám onehdá vyprávěla kamarádka. I přesto, že byla zima, připadal nám majestátný.
Na den s nejkrásnějším počasím jsme si vybrali navštěvu Söldenu. Krásný sníh, všude spousta lidí i přes astronomické ceny. U lanovky nás překvapila podzemní garáž zdarma a to jsme ještě nevěděli, že v ní skončíme rovnou ze sjezdovky. Lyžaři nám přišli letos ohleduplní i přesto, že byly svahy plné lidí. Ze sjezdovky se na nás na protějším kopci culil masiv
Tschirgant ,
který jsme přešli v létě 2018 a mě zase pošetile napadlo, že bysme si mohli zajít z Obsteigu cestou domů na ty nejlepší Kaiserschmarrn na Simmering Alm.
V prosinci sníh skoro nikde nebyl, proto se lyžaři koncentrovali do několika málo středisek v provozu. Znovu jsme se ujistili v tom, že nás nebaví veliká střediska, kde musí člověk pořád hledat v mapě, jak se přesně kam dostane a v kolik se musí vracet zpátky, aby chytil poslední lanovku. Už jste si všimli, že všechny alpské sjezdovky zavírají Češi? Zhruba do půl čtvrté ze svahů pomalu, ale jistě zmizí němčina :-).
Zimní dovolená je pro mě mentálně náročná, jelikož je v pět odpoledne tma a nedaří se mi dovolenkáře dostat z postele před devátou, neřkuli před desátou. Zimní výprava v poledne mi rozhodí vždycky zen, jako třeba když jsme vyrazili na
Schweinfurter Hütte na knedlíky s vidinou sáňkování do údolí. Ve čtyři jsme byli na chaloupce, jako na koni a když nám usměvavá číšnice sdělila, že jsou všecky sáňky pro dnešek pryč, zatuhl nám úsměv a mně stoupl tlak. Čelovky jsme s sebou neměli, jak jinak... Dali jsme si véču a mentálně se připravovali na dalších šest kilometrů po tmě. No, co, když je sníh, není nikdy vlastně černočerná tma...
Když jsme se nadlábli, rozmrzli a přivykli vzniklé situaci, přišla nabídka na troje sáně, které zrovna dotáhli na chalupu neplánovaně hosti. Jasná věc, berem! Tma padla akorát, když jsme brzdili u kostelíku v údolí, pocit nekonečného štěstí... Sáňkování je ta nejúžasnější zábava na horách, to mi nikdo nevymluví. Na lyže jsme se nakonec vydali ještě jednou. Tentokrát nám padl do oka Hochötz. Mraky lidí, zmrzlý umělý sníh... Tady žádná energetická krize cítit nebyla ani v té nejbujnější fantazii. Měli jsme jet zase do Söldenu nebo jít na sáňky...
Letos jsme zvažovali i návštěvu bazénu nebo lázní, na to už ale nedošlo. Ovšem, Otíkoj se nakonec povedlo ukecat děti na ty Kaiserschmarrn na Simmering Almu. Vložil do toho značné úsilí, jelikož si užíval představu osmi set metrů převýšení v jeho vánoční výzvě. Asi tři dny jsem pak nemhla chodit, ale ty Kaiserschmarrn jsou pořád stejně božské.
(ah)
| Fotogalerie |
Krásné přivítání
|
Hned, jak jsme dojeli, dali jsme vařit zeleninu na bramborový salát.
|
Na zlaté prasátko u nás nikdo nevěří.
|
Salátová manufaktura
|
A zasloužená odměna v podobě sněhuláka.
|
Nebo tradiční štědrodenní prochajda, kde tentokrát kromě dětí chybí i naši kámoši.
|
Bylo to hezký i smutný zároveň.
|
Minimalistická sváteční tabule v terénu.
|
Romantika v Niederthai
|
|
Divadelní představení...
|
... v režii svatého Petra
|
|
Vodopád Stuibenfall a jeho schodový komplex. Po levé straně jsme zahlédli Klettersteig a Eliška zalitovala, že s sebou nemáme nádobíčko... Ten určitě stojí za to.
|
|
|
Rakušáci jdou s dobou. Nové prázdninové chalety...
|
Občas člověk na kraji útulných horských vesniček narazí na ryzí venkov.
|
|
Jsou věci bez kterých se zimní hory neobejdou. Třeba povidlový Germknödel
|
Na malebnou výzdobu se vždycky děsně těším.
|
Kluci čekaj na holky u nebeský brány v Söldenu.
|
Tady nám nèkdo vlezl do obrazu...
|
Knedlík, bitte. Neokouká se to a neokouká.
|
Domácí proviant, který si můžete objednat každý den s ranníma houskama.
|
Když máš běžkařskou stopu u baráku, nezbývá, než ji otestovat.
|
A kdo nemá dost, plynule pokračuje i po setmění.
|
Tak nevím, jestli je to dítě moje... Dmu se pýchou, že mám jednu bundu v batohu.
|
Prostě stodola
|
Pohodička na sáňkařské dráze.
|
Jen kdyby to slunce už nezapadalo...
|
Chata je otevřená nocležníkům i v zimě a je to všude samý skialpinista.
|
Radost až na kost
|
DĂ©jĂ -vu Simmering Alm
|
Cože?!
|
A je to tady!
|
|
Vánoce na horách mají šmrnc.
|
|
