Vítám vás na Tlapčině krajkové stránce
Jmenuji se Anna Hlaváčková, pocházím z malebného podhorského městečka, které je v samém srdci našeho krajkářského podhůří, Letohradu.
Kouzlu krajek a nití všeho druhu, barev a tloušťky jsem propadla v kroužku paličkování. V Letohradě byla jedna ze sedmi poboček Školského ústavu umělecké výroby. Osobně si myslím, že je velká škoda, že k 30.6.1999 tento ústav zanikl. Pobočky přešly pod Domy dětí a mládeže. Pro děti a maminky, které stále chtějí poznávat krásy tohoto prastarého řemesla se prakticky nic nezměnilo. Mají stejnou možnost výběru vzorů i stejnou paní učitelku. Stále je čím dál tím víc holčiček, a najde se občas i nějaký ten kluk, kteří se scházejí a u podušky si vyměňují názory, co že je vlastně nového… Trošku mi tato společnost stejně naladěných duší chybí.
Na každém setkání krajkářek jsme spolu s maminkou obdivovaly tkalcovské stavy. Nakonec jsme se konečně odhodlaly a stav si v roce 2001 pořídily. Tkaní je veliká zábava a kdekoho láka, takže funguje jako úžasné sbližovadlo.
Za pomoci paní profesorky Vaňkové, která je výtvarnicí pražské střední školy textilních řemesel, jsem se také dostala na mezinárodní výstavu do belgického Beverenu, kde jsem se také chlubila se svými krajkami. Jako tlumočník jsem pomáhala i na krajkářském kongresu OIDFA v Praze. Jako návštěvník jsem se vydala na kongres do holandského Groningenu, japonského Kóbe a francouzského Caen.
V posledních letech jsem ale propadla nejen patchworku na kterém mi imponuje, jak krásně přibývá pod rukama:), ale i pečení doopravdického chleba.
|