|
Německo 2008
Don Quijotem na víkend
Babí mi oznámila, že je v Holandsku krajkářský kongres. Podívali jsme se na mapu a zjistili, že je to vlastně docela blízko, ale komplikovaly nám plány Eloušákovy čtyřicítky. Skoro do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli odjedeme nebo ne...
Nakonec se vše vydařilo, Eli v důsledku diagnozy Dr. Wagner, že má aftu a dostává zuby, usla po dávce Ibalginu asi o půl jedné ráno. Ve tři už jsme vstávali a nakládali. Při příjezdu do Holandska začal Otík propadat panice, co že to s Eli budou v tom Groningenu dělat. Eli si v autě nezdřímla ani na minutku a Otíka přepadala únava ještě před cílem naší cesty...
Nechala jsem je ve štichu! Zmizela jsem v Osterportu a užívala si zase po dlouhé době krajky a klídek.Sem tam jsem si vzpomněla, jak že se asi mají a co dělají ti mí lumpíci.
Odpoledne jsem si zaběhla do sámošky, kde jsem si kromě sváči koupila ještě holandské kakao, tak jsem zvědavá, jestli bude nějaké lepší než to normální a jestli to není zase nějaký český výmysl, že v Holandsku mají nejlepší kakao:).
Odpoledne už si mě vyzvedli a já byla nedočkavá, jak se měli. Otík odvětil, že se byli projít po městě a pak leželi asi 3 hodiny na dece v parku. To se mi moc nechtělo věřit, tak jsem vyzvídala dál, no a vysvětlení se brzy dostavilo! Otík sundal Eloušovi boty, tak se madam neodvážila deku opustit. Asi jí travička zelená studila na nožičky :).
A jedem domů se zastávkou u moře. To přeci nejde bydlet 10 km od moře a nezajít se vykoupat!!! Inu jeli jsme jeli k obzoru. Dorazili jsme na místo, kde už byl val hlíny, gracht a zákaz vjezdu. Huráááá jsme tady! vylezli jsme nahoru a ejhle. Gracht se sice do moře vléval, ale až někde na obzoru. Hm, takže zkaženej zájezd. No nic, trošku jsme si poleželi na trávě na sluníčku. Eli dělala reklamu na rodinu po sobě se plazícímu páru a pak už jsme se opravdu vydali domů.
Bydleli jsme na samotě asi 15 km od Groningenu. Už na nás čekal nachystaný zahradní domek a usměvaví majitelé. Paní domácí peče chleba, dělá domácí jogurt a vaří marmelády. Huráááá nejsem sama! Po zabydlení jsme ještě vyrazili do městečka na večeři a pak už hupky na kutě.
Vyspali jsme se uplně všichni víc než dorůžova, nejnadšenější byl Otík! Po vydatné snídani jela kola Žirafy na tulení farmu, kde zachraňují různě nemocné tuleně z moře. V jednotlivých úsecích jsou k vidění nemocní, kteří se léčí až zdraví, kteří se chystají na přesun zpátky do moře.
Po tuleních zase do auta a domů.
| Fotogalerie |
Kanál v Groningenu
|
Groningen
|
Tady se snad opravdu jezdí na kole
|
Baf!
|
Hop!
|
Elííííííí
|
Mamíííííí
|
Kuk
|
Gracht
|
Jééé, co to mají na parkovišti místo kamení?
|
Tady jsme spinkali
|
Naše zahrádka...
|
S paní domácí
|
Jedna společná
|
Jůůůů, pořád mají ty větrné mlýny
|
|
Další gracht
|
Tuleň v záchranném centru
|
Čurpauza
|
|
Ach ty zuby
|
|
