|
Japonsko 2010
Pachatel se vrací na místo činu, tedy do Miharu
Na konci července jsme sbalili batohy, rozvezli děti k babičkám a letěli se odreagovat opět do země vycházejícího slunce, která nás přitahuje neidentifikovatelnou magickou silou.
Naší první zastávkou byl můj japonský domov Miharu. Maminka nás vyzvedla v Korijamě novým velikým volvem barvy cafe latte a už jsme frčeli do cestovky, která nám zajišťovala společnou třídenní dovolenou na Hokkaidu. Hned v pondělí jsme také navštívili tatínka na klinice a seznámili se s jeho novým doktorem. Některé sestřičky si mě pamatovaly a horlivě se vyptávaly na Elišku. Když jsme jim řekli, že máme ještě Jáchyma, byly lehce v šoku a některé obdivovaly babičku, že si vzala takového prďolu na hlídání.:)
V úterý jsme vyrazili nostalgicky lokálkou do Korijami nakupovat a Kjóko nás vzala do restaurace KiaOra Garden, kde jsme si díky švědským stolům báječně pošmákli. Nejvíc mi chutnal sezamový dezert :) Odpoledne jsme se chystali na prohlídku Miharu, jenže šíleně pršelo, navíc jsem se chtěla stavit do svého oblíbeného obchodu Šimamura, kde jsem si chtěla koupit pár věcí, jenže výběr byl báječný v našich nadměrných velikostech, tak jsme se s Otíkem ohákli oba a prohlídku městečka už nestihli.
Večer jsme vyzvedli moji ségru Šizu u babičky a vyrazili na večeři do sukijaki (opeč si, co máš rád) restaurace. Po večeři už jsem se moc těšila na čajový obřad v novém čajovém domku, který nám maminka slíbila...Nakonec jsem si na hostitelku zahrala i ja a čaj mamince našlehala taky.
Ráno už jsme seděli ve vlaku na Hokkaidó. Abychom se na něj dostali, museli jsme projet nejdelším tunelem na svetě-Seikanem, který má téměř 54km na délku. Myslím, že jeho jméno nikdy nezapomeneme, protože nám způsobil perné chvilky :) Otík si půjčil od tatínka GPS se solární nabíječkou a pokoušel se najít nejaké info o tomto tunelu. Jelikož byla v GPSce nastavená japonština, automaticky vložila znaky. Otík je dal tatínkovi zkontrolovat, ten se potutelně zasmál s nadšením to ukázal mamince a nám sdělil, že se to píše jinými znaky a přepl jazyk na angličtinu. O pár vlaků dále jsem zadala do svého slovníku totéž a taktéž nevyskočil zmíněný tunel, ale vysvětlení "Přivodit někomu orgasmus". Kdepak s cizími jazyky je prostě sranda :)
Odpoledne jsme dorazili do cíle, jímž bylo městečko Hakodate.Taxík nás odvezl do lázní na břehu oceánu. Po setmění jsme si pripnuli cedulky a nastoupili do autobusu, který nás vyvezl na stejnojmennou horu, kde nás čekal jeden z nejkrásnějších japonských nočních rozhledů.
Po koupelích a báječné snídani jsem se již nemohla dočkat rybího trhu, i když právě v hakodate bych jej přejmenovala spíše na krabí než rybí. :) Otík jej tiše přetrpěl dost možná proto, že natěšeně čekal na další atrakci v podobě přeletu do Asahikawa vrtolovým pidi Saabem :) V Asahikawě sice pršelo, ale v Japonsku o lidi není nouze, tak jsme i deštníky na přechod do příletové haly dostali :) Z letiště rovnou do Rentalcaru, kde na nas už čekal nový Xtrail. Zavezl nás do Landcafé, což je malá restaurace v lesích, kterou vlastní němec a japonka a vaří a pečou ze surovin převážně svých vlastních. Po obědě hurá do Furana, což je ráj květin, zvláště pak levandule. Nevěřili byste, jak je dobrá levandulová zmrzlina. :) Pro dnešek už, ale zážitků bylo dost a navíc nás čekala večeře a železitá koupel v horských lázních, kde dávají lišky dobrou noc.
čas společné dovolené se krátil a navršil se hned ráno s poslední květinovou farmou a levandulovou zmrzlinou. Na nádraží v Biei jsme se rozloučili s tím, že příští společné chvíle nás čekají za rok ve Frankfurtu :)
ah
| Fotogalerie |
Nex
|
Šinkansen
|
Ranní rosa
|
Zmiňovaný oběd
|
Sukijaki
|
Chobotnice, dobrou chuť !
|
Čašicu - čajový domek
|
Poslední přípravy, bohužel bez kimona
|
Čajoví hosté
|
Mača pro hostitelku
|
Taxík
|
Hakodate night view
|
Saribi - pozorování lodí lovící sépie
|
A sépie ráno na trhu
|
Nejlepší krabi jsou tihle chlupáči z Hokkaida
|
Saab
|
Japonský servis :)
|
Otík pookřál nad menu, ovšem ne na dlouho...
|
Farma Tomita
|
Ty jsi má levandulová...
|
|
Levandule,...
|
Večeře po lázeňsku
|
Večerní koupel
|
Noční párty
|
"Dobré ráno, nemáte něco k snídani?"
|
Ranní koupel pod Tokačidake
|
Projížďka mezi barevnými políčky
|
Pan čmelák na šichtě
|
[Diskuze k článku ] |
| [Verze pro tisk] |
| [Doporučit stránku e-mailem] |
Diskuze k článku
13.11.2014
06:37:28 |
Waled |
|
| Of course Open Europe has an <a href="http://lmlryrmqm.com">agneda</a>. It is a lobbying organisation and all lobbying organisations have <a href="http://lmlryrmqm.com">agneda</a>s: that's why they were created.Open Europe's original <a href="http://lmlryrmqm.com">agneda</a> was to promote overall change in the EU to make it more focussed on economic liberalism, free trade,open markets and deregulation. All very respectable goals. The problem is that outside the UK few politicians in Europe see these as the only tasks the EU should undertake and there seems to be no general interest in re-casting the EU on these lines. So Open Europe has had to re-invent itself as an organisation principally concerned with the reationship of the UK to the EU, not with the EU's wider identity. It has never advocated the UK's complete withdrawal. Rather, it struggles to find an arrangement under which the UK can still be a full member of something (?a European Economic Community)while the other 26 member states are also members of something else. Whether this is achievable has yet to be proved. Those four or five individuals who regularly post comments on Open Europe's blog - often in rude or incoherent terms -clearly favour a different <a href="http://lmlryrmqm.com">agneda</a>. But in this case why don't they take themsleves off to another blog site which more accurately reflects their anti-EU views? |
| |
12.08.2010
07:05:11 |
Tlapka |
|
| Ano ano ryzi, ale misto sake sojovku :) |
| |
02.08.2010
06:40:26 |
2ta 3nec |
|
|
| |
Přidání příspěvku do diskuze:
|
|
