|
Německo 2014
Všechny cesty vedou do Říma aneb když vám začnou na Univerzitě vykládat o Miharu
Už na mě jde zase ta moje schizofrenie... Jak zůstat normalní a nezbláznit se? Opět se blíží zkouškové a já se jeden den zabývam existenciálními otázkami konce světa, vývojem společnosti, jak ho vidí duchovní intelektuálové Japonska ve srovnání se západem a druhý den bifluju definice, jak nejlíp manipulovat zakazníka, abych měla co možná nejvyŠŠí obrat a to za pomoci ješte efektivnějších informačních systému. Bezva pomocníkem jsou prej 'Unternehmensweite Anwendungsystemen' Máte někdo tucha, jak se takový ošklivý slova řeknou česky? :)
Včera mi vyrazila dech na přednášsce spolužačka, která k tématu představovala velkého duchovního mnicha a spisovatele z Miharu, mého japonského domova. Sokyu Genyu neboli Sokyu Hashimoto žije také diskursem Fukušima a bojuje proti jaderné energii, jak svými díly, tak aktivními přednáškami. V roce 2001 mu byla udělena prestižní Akutagawova cena za literaturu a tady v Německu se badaním jeho aktivit a překladem jeho prací zabývá naše profesorka, Lisette Gebhardt.
Na stránkách Žify jsem se dokonce dočetla, ze právě u něj bydlel kdysi úplně první exchange student v Rice Lake Filip Hájek při jeho pobytu v Miharu.
Pokud se mi podaří přes všecky managementy, finance a výpočetní techniky prolízt az k psani bakalářky někdy v budoucnu, určite budu psát právě o Sokyuovi, ale nejdřív ho pojedu navštívit, jakmile si načtu, co o něm už paní profesorka vybádala, ať si máme o čem povídat!
Svět je prostě zatraceně malej, protože je tomu asi rok, co mi náš keramik Marek Zamazal povídal o úžasném setkání s keramikem Masakazu Kusakabem, (který je známý po celém světě dokonalou stavbou vypalovacích pecí), v Beroune… Měla jsem velikou radost, přesně jsem věděla, o čem mluví i když se takový zážitek nedá popsat žádnými slovy… Občas mě v životě potká takový moment a dobije mi baterky na hrozně moc dlouho!
Jsem vděčná, že jsem si mohla právě v jeho dílně několik dní pohrávat s hlínou pod jeho dohledem… Tehdá mi přislo fakt divný, že má na zahradě někdo pět ruzných pecí a snaží se mi vysvětlit, proč každá z nich vypaluje úplne jiné odstíny... Je mi stydno, když se na jeho stránkách dočtu, že třeba jen v Německu přednáší třeba 3x za rok…
No a když jsme zpátky v tom Německu, tak přidám pár aktualních k tématu se nehodících fotografií… V rádiu sice včera ráno hlásili, ze mají 4 fotbalisti rýmu, takže jestli pojedou dneska dom, už nebude přílezitost je sem věšet, což by byla asi škoda, když už jsem je nafotila, ze ano... I když kdo ví... Dneska ráno řikal trenér Joachim, že rýmu už nikdo nemá a že Francii šmiknou. To zas bude kravál v ulicích...
(ah)
| Fotogalerie |
Výňatek ze skript, koho zajíma pár slov o Genjú Sokjúovi
|
Takhle to vypada, když se vstoupí do školky :)
|
Výtvarná činnost v Atelieru je jasná
|
Ve 'Fussballprojektu' trenujou zeměpis a matematiku
|
Jáchym:'Hele mami, to je Japan, to já poznam, tuhle vlajku mam totiž v mojí vlakový knížce u šinkansenu!'
|
'Hej, fanděte s náma dneska v šest!'
|
Kažý správný fanoušek si svojí nejmilejši hračku musí řádně nazdobit...
|
Auto a fotbal je přece to NEJVÍC...
|
I nerozhodní se najdou :)
|
[Diskuze k článku ] |
| [Verze pro tisk] |
| [Doporučit stránku e-mailem] |
Diskuze k článku
13.11.2014
06:03:08 |
Daiiki |
|
| Just went to Marutama today. Place was kinda deserted man... its<a href="http://twgtgope.com"> aulcalty</a> the kinda place you go once in a blue moon for a fix cos their menu isnt really interesting. Very basic ramen.. the only thing that fluctuates is that sometime the young fella does the noodles and they come out a lil harder.. the older guy takes his time and it comes perfect.. oh and when you go there remember to ask them to serve the eggs on the side so that they dont cook hard while in the ramen soup.. |
| |
11.11.2014
23:02:22 |
Mildreed |
|
| just went to Bishamon a few days ago. this place strikes me as a Miharu<a href="http://bkbbrsadgi.com"> iiotatimn</a> haha. I also had the Miso Special. It tastes somewhat like the one at Miharu (soup and noodles are similar), but Miharu's garlicky kick gives it the edge in my opinion. Miharu's noodles also seem to have a smoother and more enjoyable texture too. Overall this is still good and I won't complain if someone brings me here again, but my vote still goes for Miharu. By the way, there's a new Okinawan place open at Gallery Hotel (Mimigar's the name), another new jap place to check out. DL |
| |
10.11.2014
18:12:18 |
Apri |
|
| Smith of Soliloquy in Blue reviews an older Tokyopop title, Haunted House. She wasn't rlealy pleased with what she read: Haunted House is pretty repetitive, but I |
| |
05.07.2014
07:06:52 |
2ta3nec |
|
|
| |
Přidání příspěvku do diskuze:
|
|
