|
Německo 2015
Strastiplná cesta za věděním
V hodině indonéštiny jsme narazili na dnešní datum. "Ano 5.5.2015 zní jako skvělá volba pro svatební den. Na takový se dá přeci jen těžko zapomenout..." Zakočilo mě, jak moc mi byla tahle úvaha povědomá. Sundala jsem z ruky kroužek a přeci, stálo na něm 4.5.2007. "No jo, oni vlastně už tehdá pátého na radnici neměli volno", blesklo mi hlavou... Kratičce jsem se zamyslela, proč je ten DEN pro nás vlastně tak nedůležitý? Proč si vlastně občas vzpomenem na naše první studené únorové rande v Ústí nad Orlicí v nádražce? Letos jsme si ho dokonce tak trochu zopákli. Skočili jsme na vlak a vlezli do první nádražky, na kterou jsme narazili. Skvělé mexické menu se jistě se smažákem s voklihlejma bramborama před patnácti rokama nedalo srovnat, ovšem to ještě neznamená, že muselo nutně chutnat líp. V únoru mě sužoval termín odevzdání mé "fukušimské seminárky" zatímco teď v květnu nějak nezbýval čas na spaní Otíkoj kvůli jeho diplomce. Jak symbolické...
(ah)
| Fotogalerie |
Cesta za lepším rozhledem je strastiplná v každém věku! ("Die Schule macht Spaß, Frau Lohmeyer ist nett, aber ich habe Hunger!")
|
"Tati, než pudu spát, ještě si přečtu tu tvoji novou knížku, jó?"
|
|
