Ze škamny Další školák v rodině
Jít naposledy do školky bylo mnohem zvláštnější, než jít zase poprvé do školy :-).
První školní den si Jáchym vyloženě užil. Nechal si od Elišky večer nastavit budík, aby to nezaspal, bedlivě si promyslel, co si vezme na sebe a vítací atmoškou ve školní tělocvičně se nechal, tak unést, že si ani nevšiml, že odkráčel do třídy bez aktovky.
"Einschulung" se tu "slaví". Jenže my za a) nejsme slaviči a za b) ještě pořád nevíme, co to slavení obnáší. Zkrátka jsme to hodili na něj a zeptali se, jak by si představoval slavnostní oběd. (To aby nám pak nemohl nadávat, že to bylo blbě, Eliška je nám velkou učitelkou...)
Od malička je kavárenský povaleč a neomylně dává přednost u snídaně koncentrátovým džusům před domácím špenátem. (Prej protože tam není tolik železa. Děda totiž říkal, že to železo z železáren je fakt tvrdý.)
Zkrátka na vysněný slavnostní oběd byly pasovány nudle s mákem!?
Nikdy mě nepřestane překvapovat, jak mě ty děti dycky překvapí.
Tak happy school Jáchoušo!
(ah)
Fotogalerie |
Jestlipak ho ty srandičky přejdou?
|
Dem na to!
|
Ještě jedna obligátní na školním dvoře, než to začne.
|
Vítací...
|
Postslavnostní ztráty a nálezy. (Ten pytlík na tělocvik náš není, jen pro pořádek...)
|
Už se asi nedozvíme, jestli toužil opravdu po máku nebo musel nutně odtajnit obsah kornoutu... :-)
|
|