|
Německo 2017
Vysoké Tatry jsou překvapivě vysoké
"Inu svět je malý a o náhody tu není nouze", praví klasik a opět to musím neoriginálně vytáhnout! V tom všem stěhování jsme se nějak nemohli rozhoupat, co budeme v létě podnikat. Chtělo se nám na hory, jelikož se nás zatím drží začátečnický štěstí. Tatry nebo Dolomity? Eliška toužila po táboře u marmeládový královny, byla by ji i u autobusu v Bolzanu vyzvedla, jenže bez doprovodu nešla poslat ani z Prahy ani z Frankfurtu... Nakonec se nám to všecko tak nějak vyklubalo úplně samo. Na školní oslavě na konci školního roku slovo dalo slovo a už jsme odcházeli s telefonním číslem na babičku Jáchymova spolužáka Jana, která bydlí ve Štrbě a má doma volný byt:-)
Opět jsme vyrazili úplně bez přípravy a přivítali všudypřítomná informační centra. Eliška s Jáchymem si z popisu tras jednoznačně vybraly okruh po žluté ze štrbského Plesa s koupáním pod vodopádem Skok a průlezem přes Bystré Sedlo a kofolou v chatě pod Soliskem. Informační paní, totiž několikrát zmínila slovo "řetězy" a to má magickou moc. Vhání jim rychlostí blesku jiskřičky do očí. Byla to pěkná makačka zejména pro ty, co seděli dlouhé týdny za stolem a ťukali cosi do počítače. Stejně jako ve Švýcarsku na Egishornu jsme i tady vyměkli a ostudně se od chaty pod Soliskom svezli dolů na Štrbské Pleso lanovkou. Jak tu, tak v Tatranské Lomnici jsme si z ptačí perspektivy prohlédli zdejší sjezdovky, které nám přišly překvapivě úzké.
Letos jsme bydleli na úpatí Tater, proto nám přišly zdejší okruhy náročnější než loni v Alpách. Je veliký rozdíl, když se člověk vypraví z místa A do B a tam zůstane spát nebo když se musí do místa A nejak dopravit, jít do místa B a pak v nejhorším případě musí stejnou cestou putovat zpět do A a pak domů. Sice má člověk menší batoh, ale ta nabližovací logistika je asi kapku otravnější, než pár kilo na zádech navíc.
Nakonec jsme nestihli vylézt na Kriváň, jelikož se nám nepodařilo děcka včas vydolovat z postele. (Naštěstí! Mě tak hrozně bolely nohy, že bych tam určitě nevylezla), náhradní rychlejší program byl výstup na Téryho Chatu ze Skalnatého Plesa. Za jednosměrnou lanovku z Tatranské Lomnice jsem po hořkém polknutí a pochybách o kvalitě mého sluchu zaplatila přes 60 Euro a pak už stačilo jen vystát asi 45 minut dlouhou frontu na lanovku. Když nám lidi říkali, že je v Tatrách hodně lidí, netušila jsem, co to vlastně znamená...
Jenže ono se není čemu divit... Jsou to vlastně takové minimalistické Alpy se všemi krásami a nebezpečími, které k pořádným horám patří... Duše tu jde vypustit úplně stejně dobře, jako v Alpách.
Abyste si nemysleli, že jsme po celý týden skákali po skalách jako kamzíci což by děti s přehledem vydržely, ale já rozhodně ne! Taky jsme se trochu poflakovali na naučných stezkách, muzeích a navštívili jsme nádhernou obří krápníkovou Belianskou jeskyni. Děcka si totiž vyzvedla v Informačním centru v Lomnici Tatranský Pas a putovali jsme taky v jeho stopách. Nebýt něho, dodnes nevíme, že se dá ve Starém Smokovci natočit do flašky minerálka, nebo že v Lomnici sídlí Astrologický ústav Akademie věd.
Pro mě byla asi největším zážitkem setkání s nosiči. Když Peter Petras, nosič a správce nejstarší Rainerovy chaty, co si ještě v 50ti hodil na záda 100 kilo, jen tak mezi řečí utrousil, že ty nádherný kachlový kamna přinesl na zádech se synem, spadla mi brada.... Jak jinak! Na těch kamnech tam vaří bylinkový čaj, který opravdu stojí za hřích...
Na rozloučenou za námi přijela na prochajdu babička s dědou z Třince a vyrazili jsme společně ze Starého Smokovce na Sliezsky dom. Vzhledem k tomu, že je trasa prakticky celá na slunci, převýšení téměř 700 metrů nás pěkně zmohlo a myslím, že jsme se pomalu všichni tešili domů :-) i když je to tam fakt krásný!
(ah)
| Fotogalerie |
|
Bacha, jak se člověk vydrápe nad 2000m, začínají být uvítací cedule na chatě značně monotématické.
|
Koupačka
|
Nekterý tý výkuky fakt stojí za to!
|
Jdeme nahoru....
|
... a podíváme se dolů...
|
"Já nějak nevim, ale jak sedim na tý lanovce, chce se mi nějak hrozně lyžovat..."
|
"Ještě razítko!"
|
|
Na Slovensku je i v nebi točený!
|
Já si teda svůj proviant ošéfuju sama!
|
Rainerka, nejstarší chata v Tatrách
|
Atmoška, jak ďas!
|
"Ten svišť jde se mnou!"
|
"My vás máme, milí turisti, pěkně na háku! Nám je tu dobře!"
|
"Zato vy si dejte bacha, Chá, chá!"
|
"Dejte sem vodu, nebo leknu!!!"
|
Kamzík už na Téryho chatu doskakal a fandí nám shora
|
Tahle modelka si obdiv turistů vyloženě užívá
|
|
Zubačka ze Štrby na Štrbské Pleso.
|
Jáchym testoval celý týden halušky... Pestrá strava, základ zdraví...
|
"Šmankote, to je pet lahví!"
|
|
|
|
|
|
