|
Německo 2024
Polární záře v Taunusu
10.5.2024 nás přišel navštívit Jerry u příležotosti zahájení mistrovství světa v hokeji neboli, jak prý říkají Finové "Škoda cupu". Ačkoli už delší dobu sháníme promítačku, která není made in China, koukali jsme, jako vždy na monitoru počítače. Televizi stálé nemáme, ale promítačka přišla včera. Po dlouhém sledování trhu Otík zahlédl nabídku na ebayi a drapsnul po ní. Na hokej ji rozhodně využijem, ale našemu venkovskému kinu zůstaneme věrní!
Dneska ale nechci psát o hokeji, ale o tom, že nás Jáchym vyhecoval vytáhnout velký foťák a vydat se lovit polární záři. Po hokeji jsme, tedy naskákali do auta i s Jerrym a vydali se do Treisbergu na rozhlednu Pferdskopf. Byť jsem tam minule s kámoškou potkala jednu jedinou paní a byla to Češka, v pátek mělo tenhle nápad sposta lidí. Někteří šli domů, když jsme přijeli, jiní byli už dlouho na ještě dlouho nahoře uvelebení a krátce před druhou, kdy jsme si to štrádovali pomalu k autu, ještě běžel zdatný penzista se stativem na kopec. Snad také nalovil.
Mám moc ráda ta místa, kde se z chlapů stávají nadšení chlapci. Přiznám se, že jsem ty komentáře chtěla natočit, ale vítr je přefoukl. Když jsme se uvelebili na vrcholu a zaujali volná místa u zábradlí, začal velký lovec se stativem na mezipatře vysílat:" Už to brzy začne, akorát jste přišli včas. Vídíte, támhle, jak se ta obloha chvěje, to už se otevírá atmosféra. Ach, starej Švéde, máme takové štěstí! Něco takového jsem v životě neviděl a už nikdy neuvidím." Takhle naměkko jsem naposled bandu chlapů viděla na letišti, když měl Otík první samostatný let. Jak jsem z počtu lidí na rozhledně byla v prvním momentě rozladěná, tak si mě fakt získali. Atmoška za 500.
Taky jsem vzpomínala na den, kdy Otík vstal uprostřed jasné noci v Nepálu a šel fotit mléčnou dráhu. Byl fascinovaný tamější noční tmou.
Na rozhledně jsem musela myslet na Elišku, která mě kvůli polární záři táhla za polární kruh v Norsku. Stáhla jsem si na to nějakou apku a když byly dokonalé podmínky, číhala jsem do dvou a nic... Zkažený zájezd. Každopádně se mi ulevilo, když mi v neděli volala a líčila, že ji v Mihiganu také viděli, ale že zaznamenali úplně jiné barvy, než my. Obrázky od její maminky jsem dostala pro srovnání svolení zveřejnit..
Tak zase za dvacet let nebo v Laponsku... Skvělý open air artkino i když to foťák vymaluje mnohem barevněji, než lidské oko!
(ah)
| Fotogalerie |
U nás nejvíc zářila růžová! JAk u vás?
|
|
|
Frankfurtské světelné znečištění
|
A na rozloučenou jednu z lesa...
|
Michigan
|
ovládla
|
zelená a fialová
|
|
