|
Německo 2015
Alpe Cermis - Česko v Itálii
Všecko je jednou poprvé. Zatímco Lady Bag Me popvé detašovala děti na jarňáky k babičce do Ostravy, my si ty naše poklady nechaly poprvé u sebe. Brácha nás ukecal na týdenní nášup horských inhalací. Koneckonců jdou děti od května do kurzu plavání, takže je posílení obranyschopnosti na místě. Za Fernpassem to kola našeho erárního VW otočila přes Rakousko na Itálii, ovšem na zpáteční cestě jsme to vzali nostalgicky přes kavárnu v Imstu. Vzorně jsem se v knihovně vyzbrojila italskou konverzací na dovolenou, protože jsem ještě netušila, že jedeme do českoněmecké zóny v srdci Dolomitů...
Po projížďce malebnou horskou jarní krajinou jsme zaparkovali u mezistanice lanovky za závorou na číselný kód, což mělo pro někoho, kdo žije už tak dlouho v zemi pořádků všeho druhu punc ilegality. Nutno dodat, že nám to velice zjednodušilo nakládání lanovky a následný přesun do obstrarožního hotelu. Deset minut trvala cesta lanovkou z jara v plném proudu do zimního království. Měli jsme štěstí, žádné další lanovkové neštěstí se nekonalo, Cavalese má v tomto ohledu fakt smůlu.
Na terásce před hotelem jsem nejdříve uslyšela Slovenštinu, na recepci nás uvítal usměvavý recepční anglicky, ovšem hned nás zavalil papíry v Češtině. Musela jsem si promnout oči pekelně se soustředit jestli se mi to nezdá. Přestala jsem poslední dobou vnímat, jakým jazykem jsou psané informace v textu, tohle mně ale opravdu zaskočilo. Pan recepční mne uklidnil, že mají hodně lyžařů z Čech a tak to prý dává smysl. Asi je zbytečné dodávat, že nám véču nosila milá česká servírka a pan italský pizzař, u kterého jsme čekali na obědovou pizzu, hazejíc těsto z jedné ruky do druhé laškovně na Jáchyma pokřikoval:"Chviličku počkej, kámo!" Kromě německého zájezdu, obývali náš hotel Eurotel také nám podobní již několik let se do Čech z Německa vracející rodinky. Nejprobíranějším tématem se stala překvapivě naše Česká škola a náročnost dvojjazyčné výchovy. Ráda poslouchám osudy lidí, kteří v Německu žijí. Jsou hodně podobné, přitom tolik jiné a všechny moc zajímavé!
Při návštěvě sauny jsme se stihli zakecat jak s Čechy, tak s Němci... Jeden z nich řešil, že je dneska smíšená sauna. Zbystřila jsem a začala jsem se pídit, jestli je někde nějaký rozpis, kdo jde, který den (nějak mám ty rozpisy s tim jazykem nenávratně spojený) Německý pán, který zde učil lyžovat své děti v době největší slávy našeho hotelu (cca. před dvaceti rokama) mile odvětil, že je sauna smíšená každý den. Tedy "s plavkami a bez" :-).
Další jazykovou zápletkou se stalo hledání pokladu německé cestovky. Shodou okolností se Jáchym připletl ke skupině na začátku i na konci a byl zmatený jako sáňky v létě. Nejdříve ho vedoucí oslovil, ať jde za dětma, že "místo setkání je tam a tam" jen těžko jsem mu vysvětlovala, že může pokračovat s lyžema do lyžárny... Po akci ovšem zase na někoho z německých hledačů pokladu narazil, ten se jal zachraňovat situaci, když mu Jáchym na otázku:"Du hast noch nichts gefunden?" odpověděl nechápavě:"Nein!"
Kromě žvanění, jsme teda taky lyžovali. Se švagrovou jsme se nechali navrtat do dvou individuálních hodin lyžování s instruktorem na zlepšení stylu. Prej málo "kárvujem", řikali chlapi. Už po první hodině jsem se začala dívat na děti, které mají tudle mučírnu kazdý den na dvě hodiny úplně jinýma očima. Snažily jsme se moc, trénovaly doporučené cvičení, jak říká Eliška "i mimo vyučování" a nakonec to Jaňule krásně zhodnotila."Už to neumim po staru a ešte to neumim po novu." Instruktor Alex nás pochválil, že jsme pokročilý, když za náma zbydou jen tenký čárky po hranách. A já si kladu stejnou otázku jako Eliška:"Proč musí člověk vlastně umět lyžovat?" Já nevím, tak až se bude příště ptát, pošlu jí za Hansem, on to totiž asi ví...
ah
| Fotogalerie |
Z hotelové knihovničky
|
Instruktorka a tři Hlaváčci
|
Do údolí!
|
Na Velikonoce je to pruda! Zima, hnusně, narvaný sjezdovky...
|
Nezbejvá, než se nahřát jinde...
|
... a ochutnat místní speciality. Bombardino za to stojí minimalně jednou za rok!
|
A když vypnou vlek a poslední lyžaři skočí do sprchy...
|
Hlaváčci jdou opět do akce, dokud je ...
|
... rolba nezažene na večeři!
|
Hurááááá, konečně můžu vřískááááát a ...
|
... nikomu to nevadííííííííí! Huráááááá!
|
Tybrďo, Velikonoční zajíček tady byl nějak dřív, asi se bojí, že bude v pondělí foukat a vypnou lanovku!
|
A je to tady, v nejlepším se má...
|
... koupit nějakej sejra.
|
A taky trochu špaget...
|
Ale hlavně! Podpořit lokální sedláky...
|
Narozdíl od holubů. Ty to maj luxusní ve městě i bez nás.
|
A než necháme Alpy za zády, přibrzdíme na dokonalý dortík a sametovou kávu. Je hřích tenhle podnik v Imstu minout!
|
Navíc na autobus tady nikdy nečeká nikdo sám :-)
|
|
