Zase jsem po nějaké době dostala příbeh o tom, jak ježci neslaví Vánoce, jestli chcete, užijte si ho se mnou.

Kdyby Hugo byl býval věděl, že ježci Vánoce neslaví, tohle vše by se nestalo. Ale od začátku; jednoho dne, byl to čtvrtý advent, si kráčel Hugo po zasněžené cestičce. Chtěl Jardovi předat jeho vánoční dárek, protože oni na Vánoce odcházeli vždy za rodinou o dvě vesničky vedle.

Kromě Ježíška máme v Hesensku prý taky Santu Clause a Otík našel pod stromečkem příběh, jak že to s ním vlastně je... Jestli máte ještě trochu cukroví, tak si dejte třeba čaj a příjemné počtení...

Eliška se rozhodla dát Jáchymovi k jeho 9. narozeninám dárek, jaký jen tak nějaký devítiletý kluk nedostane - vlastní povídku. A to se vlastní se vším všudy. Nejenže tu povídku sama napsala, ona ji i sama namluvila, asi po vzoru Andrease Steinhöfela, který si taky sám namlouvá své detektivky, které Eliška i Jáchym posledně poslouchali po cestě do Letohradu a zpět.

Z jarních prázdnin jsme unesly k nám na hory babičku a dědu. Zatímco jsme chtěli my dospěláci oslavit mamčiny kulatiny na Mosele u Bolligů, Eliška se rozhodla babičce věnovat k narozeninám pokračování Betty a spol. Ješťě Vás zajímá, co spolu holčičí banda zažila? Udělejte si čaj a pojďte se začíst s námi...

Ještě před měsícem jsem neměla žádný svůj příběh, až včera!Srdečně Vás zvu do nečekaného světa...

Dostali jste někdy svůj vlastní příběh na míru o něčem, co máte rádi? Já ještě ne, ale kámoškám takový Eliška píše. Kéž by jí to vydrželo až mých narozenin :-)

Zase na nás vykoukl z hromady papírů kratičký příbeh ze života lišek. Někdy není marný si připomenout, jaká je to dřina učit se poctivě češtinu. Doplňování písmenek "probrané látky" v učebnici jde Elišce o poznání lépe, než správné jazykové použití v kreativním textu. Kdyby přemýšlela, ztratí myšlenku a na naslednou opravu prý nemá čas. Kdo jí zná, jistě pochopí...