|
Německo 2016
Den 5: Huráááá, od chalupy k chalupě už fakt. Konečně!
Ještě než vyrazíme, potkáváme před chalupou dvě paní. Eliška se svěřuje, že jsme na expedici Svišť a že doufáme, že to ještě není ztracený. Paní nám ochotně ukazují fotky v mobilu, kde je včera viděly a jací jsou krásní. Uklidňují nás, že se určitě dočkáme. Nezapomenou připomenout, že se bojí a mají rádi ticho. :-)
Když dojdeme na inkriminované místo je pravé poledne. Prozkoumáme louku, která je úplně provrtaná norami. Sednem nenápadně do trávy a číháme. Rozhlížím se kolem a připadá mi, že jsem svědkem úplně speciálního úkazu. Nora na noře, musí jich tu být stovky. Tady je štěstí žádného nepotkat! A my tady to štěstí měli. Oukej kašlem na stopovanou, třeba někde tu chundelatou myšoidní kouli, ze které se dělají mastičky na revma potkáme. Přeci jen už dobře víme, že v chalupě nám dají večeři jen do sedmi a dem dál.
Turisti, borůvky, turisti, potoky, turisti. Jejda tady jsme se ocitli v nějaké mainstreamové zóně. Vypadá to, že ti, co nejsou u moře chodí z a do Taschachhausu. Nenecháme se rozhodit, snad si to vynahradíme zítra. A jak si to tak s čistou hlavou štrádujem k chalupě začne Eliška křičet:"Svííííííííšť." Než se zorientuju, provalí se mi pod nohama a zahučí do kratičké nory, kde zpytuje svědomí, že si nedal víc práce s kotláním. Na Elišku, která se tam za ním vrhla cení zoufale zoubky, což na ní udělá veliký dojem! U večeře mi nadšeně vykládá, že má ty zoubky fakt ostrý a mnohem čistší, než ona. :-). Přes sedlo ve třech tisících do Kaunertalu snad takový pouťový průvody nepůjdou :-)
(ah)
| Fotogalerie |
Ještě naposledy si zalezem a můžem jít
|
Tak zas někdy v zimě...
|
Chlapi sobě :-)
|
Asi po hodině chůze nalézáme doporučenou sviští louku a číháme
|
Jenže všichni jsou na obědě, asi...
|
Když jsme se nedočkali svišťů, nezbývá než potrápit, cokoliv se kde najde
|
Někteří se při tom zaboří po kotník do bahna a vznikne dlouhá neplánovaná pauza.
|
Kde se nam námi slituje první svišť. Najdete ho?
|
Rychle dojíst oběd a dem, jinak nám našinci pomůžou!
|
|
|
Jedna, dvě žádnej Honza s náma nejde...
|
Slunce pálí, voda dochází, je čas na doplnění zásob. Ještě máme kousek cesty před sebou. Stín ani chladivý ledovce dneska programu nemáme
|
|
čas na jednu společnou a bágle za záda!
|
Eliska: "Jáchyme, bavily tě tam ty lana na skále?" Jáchym: "Jo, úplně strašně moc, Eli!"
|
Jo, dem správně.
|
A teď už jenom hupky dupky z kopečka. Už je to jen kousek.
|
Než na chalupu dojdem, vběhne nám po nohy....
|
Svišť! Je to dobrý, čest výpravy definitivně zachráněna.
|
Jo, tady zalezl hele!
|
|
|
|
