Tlapčiny pavučiny Pavouk tlapkáč Tlapčiny pavučiny
Tlapčiny pavučiny
 
  • Novinky
  • E-čítárna
  • Prťata
  • Německo
  • Na zub
  • Japonsko
  • Kanada
  • Amerika
  • O mně
  • Krajky
  • Tkaní
  • Belgie
  • Kontakt
  •  
     
     

    Německo 2016
    Adventní čas jako z pohádky

    Jednoho dne se rodič probudí a pochopí, že má velký děti. Jak? Je neděle a v půl desátý ráno je v domě ticho jako v kostele. Nikomu se nechce vstávat a taky nikdo nemusí. Po náročném roce nejsme na ničem s nikým domluvení a chytáme dech. Navíc, když se ve dvanáct snídá, ušetří se jedno vaření a zbyde víc času na sebe. Nějak si to teď víc užíváme. Máme si, co říct a smysluplnost společných projektů závratně stoupá. Intenzivně cítím, že se nehodím na matku dětí od první do sedmé dortové svíčky.

    Letošní advent je po všech čertech úplně jiný, než všechny předešlé... Tak nějak proběhl v režii dětí a doteď jsem zaskočená o co jsou schopní se ti malí lidi postarat. Začlo to tím, že postavili u červenýho kříže stánek s vánočníma stromkama. Nebyla jsem si jistá, co si myslim o jejich návrhu, že si vánoční strom domů dotáhnou sami... Otík byl na rozdíl odemě návrhem nadšený, takže kromě toho, že děcka pani prodavačka ve stánku denně krmila čokoladovejma Mikulášema, udělaly si taky průzkum trhu. Jak velkej strom, jaký druh stojí kolik, lesklej nebo matnej, zabalit nebo nezabalit? je balící síťka v ceně? Kdy ho teda vzit? Prázdný ruce by se hodily, takže všecky dny, kdy je tělocvik housle, čínštiny atp. je třeba vyloučit. Není to sice daleko, ale i tak se rozhodly, že si na pomoc vezmou skateboard. Jistota, je jistota. Vnitřně jsem trochu bojovala s pro mě úplně novou myšlenkou: "co řeknou lidi až je uvidí", ale fascinovalo mě, jak svojí misí žijou a jak to promýšlí. Vlastně mi to Otík celé docela usnadnil, když je jejich návrhem nechal nadchnout a nenapadlo ho žádné ale :-).

    I na rozsvěcování adventního věnce si domluvily jakýsi harmonogram. Jáchym tentokrát nic nepodpálil, zato máme všude vosk. Ještě, že jsou tady v sešitech pořád pijáky :-) V lednu to tu budu muset oběhat s žehličkou...

    Eliška si teď o prázdninách užívá zasloužilého odpočinku. Poslední tři týdny před Vánoci byly nazděné písemkami a prezentacemi... Jakkoliv si pamatuju celý první stupeň základky z domu nedůležitý, nepodstatný a nic neurčující, tak tady první pololetí ve čtvrté do značné míry určuje budoucnost dětí... Čtvrťáci opouští školu a přijímáni dál jsou na základě písemného doporučení jejich pedagogů, nikoliv přijímaček... V lednu už se nic nestihne, protože je čeká výlet na farmu, kde budou kydat hnůj, krmit dobytek, dělat sýr a tak. Minulý týden jsem slyšela v rádiu, že chtějí uzákonit, aby každá základní škola měla povinnou exkurzi na farmu, takže to je asi nějaká hezká trendy vlna. Uvidíme, co nás čeká s flegmoušem Jáchymem. Dalo by se říct, že jednou už to máme za sebou a děj se vůle boží... Eliška je tak nějak od přírody namotivovaná, takže podpořit jí nebyla taková fuška za předpokladu, že jí Jáchouš nechal napokoji, takže aby mohla v klidu dělat svoje, zaparkovali jsme Jáchyma s těstem na cukroví do kuchyně. Kolikrát si říkám, že mu sice věnoval mnohem větší péči, když mu byl jen jeden rok, ale zas na druhou stranu, teď už so to i vyválí, troubu pohlídá, hotové včas vyndá, což má taky něco do sebe... Jen kdyby půlku toho syrovýho těsta nesnědl... Když se vznáším v oblacích a představuju si, jak budu mít malou pekárnu v horách až budu velká, třeba s námi jednou zůstane...?

    Kdo ví, jak to všechno bude! Jedno je ale jasný. Rok 2017 bude u nás plný změn! Až nás vzrušuje, že nemáme nejmenší tušení, co tu budeme psát za rok touhle dobou... :-)

    (ah)

    Fotogalerie


       Je tomu pár let, co jsme začali chystat mikulášské balíčky s cukrovím pro sousedy. Tradici jsme převzali po sousedech, kteří se odstěhovali... Jestlipak se jí někdo chopí po nás?


       V adventním čase nás zastihl balíček z Japonka, kde bylo klučičí KIMONO! To bylo radosti...


       I isenburští hasiči adventují o 106. Strom na hasičárně svítí v noci jak jinak, než modře.


       Poslední úpravy a šup s ní, do stojanu!


       Zatímco Eliška šprtá na jednu písemku za druhou...


       AAAA, tak takhle se pěstuje německá automobilní afinita :-)


       Ten advent je taková dřina! No ustlat se v žádným případě nestíhá! Stačí že už tak se musí vstávat o 10 minut dřív...


       Velký děti jsou super, všecko nachystají samy! Kéž jim to dlouho vydrží...

    Ohodnocení článku

    1

     

    2

     

    3

     

    4

     

    5
    Nehlasováno

    [Diskuze k článku]  
    [Verze pro tisk]  
    [Doporučit stránku e-mailem]  


    Diskuze k článku

    02.01.2017
    22:51:11
     
    28.12.2016
    19:28:57
    2ta3nec
    ... a jak to rychle uteklo ...
     
       

    Přidání příspěvku do diskuze:

    Vaše jméno: 
    Váš e-mail: 
    Kontrolní kód: 


    (kvuli zblbnuti spamovacich robotu prehodte poradi, zadejte nejdrive 3., 4. a 5. znak a az pote 1. a 2. znak.)
    Text příspěvku: 
    (c) 2002 by oSup