|
Německo 2018
Smrková zmrzlina je ještě o chlup skvělejší než bezová
Užíváme si první jaro v blízkosti hor, lesů, vod a strání. Cestou domů nás zdraví zapadající slunce za rozhlednou nejvyšší hory Taunusu a my cítíme ohromnou úlevu při pohledu na žitná pole a pasoucí se koně. Konečně jsou z nás vidláci a maloměšťáci. Jáchym má ve třídě kluky, co můžou jít ven bez dlouhého domlouvání termínů s rodiči a také to rádi dělají. Je uklidňující zase žít ten pomalejší venkovský život. Už jsme to opravdu potřebovali...
Z města za námi stále někdo rád jezdí (taky jsme sem rádi jezdili, než jsme se tu trvale zabydleli), jako třeba v pondělí, kdy jsme objevili na vycházce nádherný smrk plný mladých šišek. Thorsten mi hnedka kladl na srdce, ať si jich pár nasbírám a zkusím marmeládu, jako v Rusku. To tady prej teďka frčí. Neměla jsem sebou žádné vhodné zavazadlo na pryskyřicí pulsující výrostky, ale nedalo mi to a večer jsem požádala strejdu googla o pomoc. Ráno už jsem s čistejma hadrovkama skákala na kolo s jasným plánem: Zakonzervovat alespoň trošičku téhle jarní lesní síly na horší časy.
Smrková zmrzlina
Propláchla jsem čtvrt kila čerstvých smrkových výhonků ve vodě a vložila do mísy s půl litrem poctivé smetany (V bioobchodech mají půllitrovou smetanu v zálohované skleněné lahvi, takže ZERO WASTE). V Ledničce se voňavé špičky macerovaly několik dní. Dvakrát jsem otočila mlýnkem s normandskou solí a směs jsem zahřála. V robotu jsem vyšlehala trochu cukru se dvěma žloutkama a opatrně k nim vlila a vmíchala trochu přecezené horké voňavé smetany, aby se žloutky tepelně upravily a směs pěkně zhoustla. V případě, že s cukrem nešetříte, můžete přidat cukr a žloutky vůbec nedávat. Nakonec jsem vešlehala i zbytek tou dobou už vlažné smetany a půl litru mléka. Než přišla testovací návštěva od lesa, putovala vlažná směs ještě vychladit do ledničky a studená teprve do zmrzlinovače. A protože mám strašně ráda ve smetanové zmrzce super křupací čokoládu, polila jsem ledovou zmrzku roztopenou čokoládou jako to většinou dělávám.
(ah)
|
