Tlapčiny pavučiny Pavouk tlapkáč Tlapčiny pavučiny
Tlapčiny pavučiny
 
  • Novinky
  • E-čítárna
  • Prťata
  • Německo
  • Na zub
  • Japonsko
  • Kanada
  • Amerika
  • O mně
  • Krajky
  • Tkaní
  • Belgie
  • Kontakt
  •  
     
     

    Německo 2019
    Ohlednutí za rokem 2018

    Po Vánocích mi přišel moc hezký email od mojí učitelky japonštiny, který mě inspiroval napsat pár řádek na Pavučiny, které jsem zase zanedbávala. Když jsme tak rozjímali nad listem papíru, co že se to u nás semlelo v roce 2018, úplně mě zaskočilo, že toho tolik semlelo. Pocitově bych ho označila spíše za rok klidný narozdíl od roku 2017, který neměl ani zdaleka tolik zápisů v diáři, ale o to hlubší... Bakalářka, stěhování a následná změna škol dětí mě vycucly do morku kosti.

    Při naší rekapitulaci jsem se začala těšit na smrkovou zmrzku, kterou najaře zase udělám. Oslavili jsme u Bolligů na Mosele mamčinu sedmdesátku a vzali Eliščinu kámošku na prodloužený víkend do Česka o kopečkové pouti. Zastavili jsme se i v Praze a na Stezce v oblacích na Dolní Moravě. Pravidelně za námi začala jezdit rodina Jáchymova spolužáka z Isenburgu, kteří si užívají společné procházky Taunusem. Táta Thorsten je skvělej řemeslník, který nám vyseknul suprošní drěvěnou terasu, tak běháme po venku bosky a nosíme si šťastní a veselí čurbes domů.

    Přelom jara a léta je v Hessensku ve znamení státních svátků a toulání přírodou. O cestě k prameni Niddy i kánojích na Lahnu jsem tu psala, teď pomalu plánujem, jak s květnovým volnem naložíme letos.

    V létě jsme se pokusili neúspěšně o prvovýstup na Zugspitze, uvidíme, jestli to letos napravíme... Do Imstu na dortík jsme teda, jak víte došli. Po toulání v Alpách jsme se zastavili v Žamberku na leteckém dni, kde nás uhranul Martin Šonka svým vystoupením. Celý zbytek roku jsme pak sledovali jeho závody a fandili. Byl to nervák, ale fakt to vyhrál... Vůbec nechci ani ani vědět, jak machroval Jáchouš asi ve škole...

    Protože se Eliška s přestupem na navazující školu stala filatelistkou, vyplánovala si za zásluhy víkend v Paříži. Jak jsem později zjistila, tak největší inspirací pro ní byl Jo Nesbův Doktor Proktor :-). Její okouzlení Eifelovkou bylo krásné. Kluci zatím vyrazili na vyhlídkový let na maličkém letadýlku, který dostal Otík od kámošů z kopce. Zatím co si to to obdarovaný náramě užil, byli dárcové na nervy, aby všechno dobře dopadlo... A ono jo, sešli jsme se v neděli odpoledne v Mannheimu na nádraží a všichni plni dojmů frčeli dom.

    S koncem letních prázdninu u nás čím dál častěji drnčel telefon, kdy se děti po Elišce a Jáchymovi sháněly a my začali s úvahami, zdali by neměly děcka trávit víc času doma. Naše rozpolcenost mezi předáváním kořenů a integrací nemáme ještě doladěnou a upřímně mám pocit, že to snad ani nejde... I v České škole je to obecné téma, které řeší kde, kdo.

    Nový školní rok se rozběhl na plné obrátky. Děcka čekal školní výlet, to je v Německu záležitost zpravidla v Herberku na 5 dní, ale není pravidlem. Pokud třídní učitel výletům neholduje, sahne raději po variantě jednodenní. S barvícím se listím nás přijeli navštívit třinečtí rodiče, které jsme potahali po Taunusu, ale zatáhli jsme je i do opery na Toscu, kde si užila dvě minuty svojí slávy i Eliška s dětským sborem na jevišti. Do Prázdnin se jim ale podařilo odletět až napodruhé. Jáchym pronesl, že na lety Frankfurt do Katowic dává Lufthansa jen starý rozbitý mašiny, bo když se vraceli z prázdnin minule, taky byl let z technických důvodů taky zrušený... S českou školou jsme oslavili 100 let České republiky na Frankfurtském maratonu a rozšírili startovní listinu o české vlaječky. Dospěláci běželi štafetu, žáci Minimaraton 4,2 km.

    Za kulturou jsme se vydali na European Outdoor Film Tour do Frankfurtu, kde promitali mimojiné film A.O. o Adamu Ondrovi, kterého taky rádi sledujem... Líbil se nám i školní vánoční koncert, kde se Jáchym zmínil, že chce chodit do hudební třídy a troubit třeba na trubku, což mu Eliška náruživě rozmlouvá, jelikož je to děsně těžký prej. V adventu se nám dostavilo veliké uklidnění na duši, protože zdárně doplul kapitán Martin Doleček do Afriky. Visíme s dětma pořád na globusu a bojíme se o něj. Už abyl na kanárech živej a zdravej, pan námořník.

    Diář pro rok 2019 se neúprosně plní, tak uvidíme, co přinese naší planetě i rodině. Mějte se, jak chcete!

    (ah)

    Fotogalerie


       Nový rok jsme výjimečně přivítali na horách nad 1000 m.n.m. Silvestrovskou prochajdu po připravené a osvětlené stezce si budu ještě dlouho pamatovat...


       Otík začal po letech zase lepit a vůbec tvořit...


       A taky v Německu vyšli Lichožrouti.


       Pramen Niddy.


       Ještě tři kopce a jsme doma!


       S našima na rozhledně Herzberg s výhledem na Frankfurt.


       Na Dolní Moravě za dobrodružstvím...


       Něco na památku od Vltavy do holčičího pokojíčku na Niddě.


       Dahlova Matilda na prknech operního zkušebního jeviště.


       Otík zorganizoval Jachoušovi narozeninovou oslavu. Když si postavili balsové modely, šlo se závodit...


       Zamilovali jsme si komorní koncerty v Hessenparku, když je léto na spadnutí. Letos nás okouzlila harfistka Rita Schäfer-Tworek. Děti lákala, ať si to jdou vyzkoušet, Jáchym nechtěl :-)


       Vstup do léta byl ve znamení inovací. Dřevěná teráska...


       ... A tuhle prodlouženou linku v kuchyni i s barem mi postavil Otík ke svaté Anně :-)


       Prvovýstup na Zugspitzi skočil právě tady...


       Cože? Sáňky v létě?


       Prodám fotku do reklamy na jogurt!


       Akrobatické vystoupení větroňů i motoráku v Žamberku byl veliký zážitek.


       Letos jsme se na rozdíl od minulých dvou let těšili bohaté úrodě borůvek.


       A děcka zase o kus zdokonalily techniku výroby chytrounů. Jde jim to o poznání rychleji.


       Tradiční nocování na Altkönigu netradičně pod širákem


       Paříž, město lásky... Tady ani kočka svojí kámošku myš neuloví...


       Šmankote, v Notre-dame už mají zavříno! Ale policajtů s kvérama pořád víc, než dost.


       Letěj...


       Otíkovy narozky u lesa při západu slunce byly božské. Dáli počasí, vrátíme se na místo činu!


       S třineckýma na rozhledně Pferdskopf.


       Napětí před startem Minimaratonu.


       Zvládli to!


       Když spěcháme v sobotu ráno do školy a DVTV zveřejní čerstvý video se Šonkou, ...tak příjdem pozdě...


       Eliška našla starý sešit z němčiny a zakřičela:" Jééé, to je úplnej začátek mého psaní, pohádka o Isabele! To si pamatuju...


       Napodzim pokryl dům ten nejjemnější prach... Otík se dal na dráhu archeologa a jal se hledat pod ošklivým nátěrem schodů dřevo. A našel, moc hezký...


       Osahání paliček v mobilní krajkářské miniškoličce se většina lidí bála.


       Stejně jako u Elišky jsem i u Jáchyma vyrazila jako doprovodný rodič na cyklistické řidičáky. Na venkově byla organizace rozvolněnější, než ve městě. Asi policisté vycházejí z místní situace...


       Letos so do pečení vrhli kluci se mnou...


       Štědrej večer nastal...


       A svišť z rónského ledovce nesmí nikde chybět!

    Ohodnocení článku

    1

     

    2

     

    3

     

    4

     

    5
    Nehlasováno

    [Diskuze k článku]  
    [Verze pro tisk]  
    [Doporučit stránku e-mailem]  


    Diskuze k článku

    13.02.2019
    19:09:38
     
       

    Přidání příspěvku do diskuze:

    Vaše jméno: 
    Váš e-mail: 
    Kontrolní kód: 


    (kvuli zblbnuti spamovacich robotu prehodte poradi, zadejte nejdrive 3., 4. a 5. znak a az pote 1. a 2. znak.)
    Text příspěvku: 
    (c) 2002 by oSup