|
Expedice RED PANDA
Nepálským Langtangem s batohem I.
Langtang trek patří mezi pět nejjednodušších treků v Nepálu a možná proto, že tu neuvidíte žádné osmitisícovky, je tak trochu popelkou Himálaje. Pro nás jako stvořené, navíc tu žijí červené pandy, a my se chystáme po jejich stopách stejně jako v Rakousku na naší první expedici svišť. Děti smí, podle naší rešerše, jen do nadmořské výšky pěti tisíc metrů, což tohle údolí tím pádem báječně splňuje.
Dostat se sem dá celkem pohodlně (velmi relativní pojem) džípem nebo autobusem po "dálnici" do Číny. Je to sice necelých 150 km, ale počítejte, že 9 hodin vám na tohle dobrodružství bude snad stačit, pakliže nevyhnijete v nějaké delší zácpě. Jak už to v Asii chodí, v šest odpoledne je už tma jak v pytli, proto je dobré si na cestu z Kátmándú přivstat, pokud se chcete pozdravit s vysněnýma velehorama ještě tentýž den.
Tibet je z Langtangu coby kamenem dohodil a právě do Langtangu přicházeli za svobodou Tibeťani, když byl Tibet Čínou zbaběle přepaden. Tibeťani jsou krásní, fascinující a usměvaví.
Jsou vždy oblečeni do tradičního oděvu, dokud nezapadne slunce, to pak už je čas na mikiny a bundy, třeba s nápisem "North Face" (a jak jsme později pochopili, spíš by na nich mělo stát "North Fake"). Nemůžu vyhnat z hlavy všudypřítomné babičky, běhající po horách v pantoflíčkách, jako kamzíci. Mají na krku korále, na hlavě šátek a v ruce vřeteno, to aby si nachystaly přízi na tkaní tradičních bavlněných pásků a tašek. Vzor se tvoří do značné míry již při navlékání osnovy s pomocí destiček vyrobených ze sušené kravské kůže. Takže bacha, tamější pestrobarevný bavlněný pásky možná nejsou tak úplně veganský, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Když jsem ukazovala fotky mé japonské kámošce, usmívala se a prý, že to tam vypadá, jako u její babičky na venkově, když byla maličká. V lodžích i čajovnách mají krásná kamínka s otevřeným ohněm. Úplně jiná, než jaké známe ze skanzenů v Evropě. Vlastně je to celé putování pralesem podél divoké řeky tak trochu jako výlet do minulosti...
S vodou se tu nešetří, ta teče z hor 24 hodin denně a nejde ani ztišit ani vypnout. Je pěkně studená a myje se v ní venku nádobí nebo zelenina, pere se v ní prádlo. Pere se dennodenně a sluníčko nejen suší, ale i nabíjí a ohřívá. Takže si ledaskde můžete užít i docela teplou sprchu nebo si můžete koupit třeba i nějaký data na wifinu (jakože za tu vodu? - pozn. ov) (Jakože díky tomu slunečnímu záření, co nabíjí a ohřívá soláry. -Pozn ah). V každém čajovém domku nás zaskočil velký odpadkový koš. Všude jsou k mání sušenky, minerálka, Coca-cola atd. Lahve se údajně docela sbírají a odevzdávají v údolí na recyklaci (nejsem si jistá, jestli tomu mám věřit), zbytek odpadků se v horách údajně pálí. Podél cestiček se válí odpadků více či méně, ale údajně je odhazují hlavně místní nosiči, kteří o ekologii nic netuší, a že jich tu pár každý den projde tam i zpátky. V lodži na River side jsme se potkali s milým párečkem Čechů, s nimiž jsme si náramně padli do noty, takže se dokonce na dva dny přidali k naší šnečí výpravě. Na rozdíl od nás přišli pěšky až z Kátmándú a po výletě v Langtangu je ještě čekal výstup na Mera Peak (to je už výstup se vším všudy!). A jak tak šli, Janek, vášnivý ekolog, sbíral cestou ty sušenkové obaly a flašky od Coca-coly, zatímco mě tížilo černé svědomí, že nemám sílu to dělat taky, protože normálně po Taunusu odpadky sbírám taky... Vyprávěl nám u toho o mracích, což strašně zajímalo naše piloty, popisoval, jak si řeka vykousávala svojí cestu a kde všude byl ledovec. Hodiny vydrželi Pavla s Jankem poslouchat děje Eliščiných literárních děl... a že to není jen tak! Tihle dva nám zůstanou ve vzpomínkách asi pěkně dlouho!
A kde to vůbec je?
Langtang trek se dá jít třeba ze Syabru Bensi (1500 m.n.m.) a zpravidla trvá dva dny, než se vystoupá do nejvýš položené vesnice Kyanjin Gompa (3870 m.n.m.). Jsme naučení z Alp, že nám všecko trvá dvakrát dýl, takže jsme si na náš slow motion šnečí výstup naplánovali dny čtyři a bylo to tak akorát :-) Měli jsme s sebou místního průvodce Nyimu se synem Susanem a po cestě jsme se seznámili i s jeho tchýní a švagrovýma a sestřenicema a co já vím kým ještě. Na stavbě vodní elektrárny na řece Langtang (tady se snad všecko jmenuje Langtang :-), která je financována Čínou, jsme pozdravili i jeho bráchu. Údajně do obnovy infrastruktury nepálská vláda prakticky neinvestuje, takže za drtivou většinou staveb nových mostů, silnic apod. po ničivém zemětřesení stojí vláda čínská. Dokonce v den našeho odletu přiletěl čínský prezident jednat o podepsání kontraktu mimo jiné na stavbu železnice mezi Čínou a Nepálem, což prakticky paralyzovalo celé hlavní město a to se promítlo do 8 hodinového zpoždění našeho zpátečního letu. Čínské investice v místních vzbuzují strach. No jo, Nepálci se asi bojí právem, můžeme jen doufat, že neslavná (nedávná) historie Tibetu se v Nepálu nebude opakovat!
(ah,ov)
| Fotogalerie |
Bágly šup na střechu a jedem do Langtangu!
|
Vymotat se z Kátmandú není žádná sranda, troubení, mopedy a prach.
|
Obědová čurpauza po pěti hodinách natřásání přijde vždycky vhod!
|
Dostanu párek nebo nedostanu párek, až to dočte? No, nejspíš zase rýže...
|
A hele, dálniční automat na mlíko...
|
Myslíte, že tam má zpětné zrcátko? Aneb jak říká Jáchym:"Laufende Busch":-)
|
Do prvního rána v Langtangu nás přivítaly v zahradě banány.
|
A vyražíme ze Syabru Bensi, kompas netřeba, směr je prostě přes most a nahoru!
|
... no ano, tím směrem...
|
... ok, už i dámy pochopily...
|
Tatí, proč je ten jeho spacák tak hranatý?
|
Džunglička jako vymalovaná
|
No jak se tadle housenka líhla...
|
Lodž s pohodlnýma postýlkama
|
Není nad kamínka uprostřed obýváku
|
Pánové průvodci (a někdy vlastně i průvodčí)
|
Paní tchýně
|
Paní unavená
|
Dáma s hranostajem... teda vlastně pán s housenkou
|
No co je todle za potvoru?
|
Tak tudle potvoru známe ze ZOO...
|
... a tudle potvoru z botanické...
|
... no a tudle potvoru máme prosím doma.
|
Díky za každé nové ráno...
|
... v Langtangu jsou rána pěkně aromatická...
|
... a hele, z mraků vykoukla první bílá špička!
|
... a modrá špička...
|
Tak to vypadá na brejlovce modrokřídlého, latinsky okulus azurus
|
Pavla s Jankem v tom mají jasno!
|
Bacha, vole, tady to musíš vzít zleva!
|
Zde ještě nedávno stála vesnice - jak jinak, že - Langtang
|
Hurá, jsme doma a jdem na polívku!
|
A jde se dál!
|
Kontrolní stanoviště, jízdenky do Langtangu prosím!
|
Košťátka jen málokdy zahálí
|
Ranní směna...
|
... jak je už na odpolední
|
Kanjing Gompa na obzoru!
|
A jako správní horolezci, když dorazíme do tábora, musíme si šlehnout aklimatizační výšlap!
|
... Elišce právě rostou krvinky (4000 m.n.m.)
|
Po dlouhé době, zase jedna rodinná fotografie
|
|
Tentokrát jsme se vyzbrojili expedičním stejnokrojem :-)
|
|
