Z Biei jsme se během odpoledne přepravili až do cíle tj. Asahidake Onsen. Asahidake je nejvyšší horou Daisecuzanu a zároveň cílem našeho tréninku výstupu na Fudžisan... :)

Na konci července jsme sbalili batohy, rozvezli děti k babičkám a letěli se odreagovat opět do země vycházejícího slunce, která nás stále přitahuje neidentifikovatelnou magickou silou.

Už dlouho dopředu jsme se smluvili s kamarády Markem a Denisou, že ani letos nevynecháme tradiční prvomájový pochod po vinicích. Počasí na Wetter.com hlásalo slibnou jednu kapku, což zpravidla znamená, že za celý den bude možná desetiminutová přeháňka.

Když jsem jela takhle ve středu večer ze "švadlenek" domů, nemohla jsem přehlédnout svítící Festplatz a velikým "ruským" kolem a mohutnou horskou dráhou. Vydali jsme se tedy takhle o víkendu do parku vyvenčit děti a omrknout tu slávu.

No tak ty nejlepší kousky, resp. nejméně nejhorší kousky, malé modelářky a ještě menšího modeláře, tady, koukám, nejsou, tak tady jsou!