Nikdy by mě nenapadlo, že budeme mít zvíře aniž bychom si toho všimli. Eliška je posedlá šneky. Jakmile v noci trochu sprchne, už je odlepuje ze školkové zdi a houfně si je nosí domů, protože jsou hrozně roztomilí a ona se o ně chce starat....

Často jsem slýchávala tvrzení, že je tady studium hodně propojené s praxí. Nedovedla jsem si to dost dobře představit, nicméně jeden čerstvý příklad pro Vás mám...

Udělala jsem si jarní čaj a podělím se s Vámi o naše Velikonoční plány a následnou realitu... Letos jsme si řekli, že nikam nepojedeme, zůstaneme doma a konečně provětráme všecky kola.

Všechny cesty vedou do Říma a možná právě proto se dostal Vatikánský chleba i ke mně. Historie tohoto těsta se píše zhruba od konce 19. století i když množení prokvašováním je známé už z dob Antiky.

Co se má člověku vybavit, když se řekne Frankfurt? Frankfurtské párky, jablečné víno, letiště nebo snad Evropská centrální banka ? Od zeleného čtvrtka především Grüne Soße nebo chcete-li Hesensky „Grie Söß“.

Mám ráda svoje narozeniny nebo přesněji řečeno jsem moc ráda, že jsem se narodila právě v době, kdy už můžu pomaličku kupovat první sazenice rajčátek. Sice se ještě musí nedočkavě pár dní vyhřívat na jižním okně v obýváku, ale jsou nespornou předzvěstí jara...

Je tomu devět let, co jsem se poprvé vydala do Japonka. Za tuto dobu jsem se do mého japonského domova - Prefektury Fukušima vrátila ještě dvakrát. Nádherná příroda milí lidé, neskutečný klid a kouzlo tradic je to, co mě tam tolik táhne a nutí se vracet znovu a znovu...