Kromě toho, že nevíme, kde nám hlava stojí se semlelo v poslednćh dnech pár parádních věcí. Zejména jedna je nepopsatelně úlevná. Už se s Jáchymem ve dvě nemusím ve školce dohadovat, že nechce domů. Může zůstat do pěti!!!

Jo, začali jsme dělat zmrzlinu.V tomto rozhodnutí hrála zásadní roli dvě fakta.

Na hasičskou základnu jsme dopoledne dorazili s cílem doručit minulý týden zapomenutá kola od vozíku stejdovi Maxovi. Službu na vaření oběda neměl a prádlo měl asi taky poskládaný, tak nás vzal na prohlídku vozovým parkem. Když měřil Otíkoj v sanitce EKG, ozval se mu na pase pager a rozloučili jsme se, protože měl jeho vůz s megažebříkem "Einsatz"...

V Německu je podzim šílený! Všichni chodí v gumákách, napadané listí vysávají pravidelně za šíleného rámusu vysavače, aby byl na zemi pořádek a slunce je na rekonvalescenci v lázních.

Jenže letos přišlo babí léto i sem! Že by ještě dozvuky předvolební kampaně?

Po dlouhé době jsme se domluvili na společný den s našimi bývalými sousedy a ne a ne se rozhodnout, co budeme podnikat...

Z dob mého pobytu v Rice Lake si pamatuju výlet na farmu před Halloweenem. Bylo to moc fajn, takže jsem neváhala navrhnout mimo jiné i dýňový festival nedaleko sousedovic nového bydliště. Zaujal taky porodní asistentku stejně jako hasiče a tak jsme se sešli nedaleko Lichu...

"Vždyť přece ještě nemusím vstávat, když ještě není světlo!" Už je na světě skoro sedum let a dodnes si nevšimla, že se délka dne v průběhu roku mění...

Ve škole dělá pokroky! Relativně často přinese všecko, co si ráno brala sebou. Pochopila, že její touha naučit se číst musí být ukojena doma slabikářem, pokud to chce umět dřív než začne stanovací sezóna...

Nedávno, ješte před našima skvělýma prázdninama jsem tady psala o zkouškovém a lituju, že jsem tu nepověsila anketu, abych se mohla podívat jak mé šance odhadujete. :-) Dnes Vás možná zajímá jak to vlastně dopadlo...