Hybaj domu, nejvyssi cas! Puvodne planovany pohodovy dojezd pozdni odpoledne vzal za sve jeste nez jsme vyjeli na dalnici.

Posledni dovolenkovy den jsme se vydali na Eggishorn. Na Azurovem pobrezi jsme zdolavali kopce 300 nebo 800 m.n.m., ted jsme pred sebou meli temer tritisicovku.

V sobotu jsme se museli vydat k domovu. Vzali jsme to rychlovkou pres Monako, ne ze by nas tak zajimalo kasino nebo luxusni jachty, jako spise proto, ze Jachym hrozne zatouzil po formuli 1.

Odpocinkovy den. Dopoledne rychle odskrtnout mestsky trh a nejake nakupy, odpoledne hybaj k mori, at se nam ty nafukovaci bestie aspon trochu amortizujou. No a at si odpocineme od tech vecnych otazek typu "a tatii, co te na tom chozeni po horach tak bavi, to je hrozna nuda a je strasne teplo a ja bych daleko radejc byla zustala doma a ty kameny vsude jsou uplne blbe a vubec tady neni hezky, je to tu vsecko hrozne hnusne a me to vubec nezajima".

Filmove hvezdy se do Cannes sjizdeji kvuli cervenemu koberci, my jsme se tam sjeli kvuli prochajde po ostrove Ile Ste-Marguerite.
Krabi siesta zde!.

Pouceni ostudou z predchozich dnu jsme si tentokrat vytycili pevny cil - z vesnice Aspremont dojit na Mont Chauve a druhou stranou se vratit zpet do vesnice.